Víme kam vlastně patříme, odkud jsme, kam jdeme, kam směřujeme, koho milujeme... a jestliže to ve svých srdcích víme a cítíme, proč s tím tak často nic neděláme... náš život přeci musí mít ještě jiný význam, dávat nějaký smysl, hlubší, silnější...

Translate

pátek 29. srpna 2014

BULGUR S HOUBAMI


6 lžic oleje
4 lžíce sojové omáčky
1 velká cibule
2 stroužky česneku
350 g bulguru
850 ml vody
250 g lesních hub
 50 g lískových oříšků
několik snítek petrželky
sůl, pepř, chilli
rostlinný tuk

Na oleji osmažíme nadrobno nakrájenou cibulku a česnek, přidáme nakrájené houby a osmažíme. Přidáme bulgur, sojovou omáčku, vodu, sůl, pepř, chilli a petrželku. Zvolna vaříme asi 15 minut, až se voda vstřebá a bulgur je měkký. Ke konci vmícháme nasekané oříšky. Na talíři ozdobíme petrželkou a trochou alsanu.

BULGUR
je označení pro předvařenou nalámanou celozrnnou pšenici, která se používá jako součást pokrmů.

Vyrábí se tak, že se pšenice vypere, usuší, podrtí na menší kousky a síty roztřídí podle velikosti zlomků na různě hrubé frakce. Bulgur je již předvařený (na rozdíl od jednoduše drcené pšenice označované jako šrot), a to usnadňuje jeho další využití v kuchyni. Mnohdy ho stačí jen nechat nabobtnat ve vodě a smíchat s dalšími ingrediencemi bez následného tepelného zpracování.

Nejznámější uplatnění bulguru je v libanonském salátu tabouli, ale dá se využít také v řadě zeleninových nebo masitých jídel (pilaf, falafel, kibbeh).

V české kuchyni se bulgur používá do nádivek, karbanátků, polévek nebo jako příloha k masům. Bulgur je lehce stravitelný a má příznivé nutriční složení, protože obsahuje vlákninu, vitamínyminerály.

středa 27. srpna 2014

MRKVOVÝ DIP


Tento recept je z časopisu Albert, přidala jsem jen chilli... je vynikající!

500 g mrkve
  30 ml oleje
1 lžička mletého kmínu
2 stroužky česneku
sůl, pepř, chilli

Mrkev oloupeme, nakrájíme na větší kousky, dáme do hrnce, zalijeme vodou, aby byla ponořená, osolíme a vaříme 30 minut doměkka. Scedíme, necháme trošku zchladnout a spolu s olejem, kmínem, česnekem, pepřem a chilli rozmixujeme dohladka. Podáváme s chlebem pita... já jsem si dip dala se lněným chlebem. 


MRKEV
. výborný zdroj beta-karotenu, rostlinné formy vitaminu A
. obsahuje vlákninu
. posiluje sliznice
. zastavuje proces stárnutí a omlazuje
. podporuje růst vlasů a nehtů
. chrání proti volným radikálům
Na mrkvi je nejzdravější především vysoký obsah beta-karotenu, který mrkev obsahuje ve velkém množství. Z vědeckých výzkumů vyplývá, že nízká hladina beta-karotenu v krvi zvyšuje riziko vzniku některých typů rakoviny.

 

Zápory mrkve

Může obsahovat stopy pesticidů, proto mrkev na jejím silnějším konci uřízneme tak 1 cm a ten vyhodíme.

Vidění za šera

Jedním z prvních signálů nedostatečného příjmu vitaminu A je šeroslepost, neschopnost očí přizpůsobit se šeru a tmě. Vitamin A se v tyčinkách sítnice spojuje s bílkovinou opsinem a vytváří oční purpur (rodopsin), látku nezbytnou pro vidění v noci. Při nedostatku vitaminu A stačí sníst denně jednu mrkev a vidění za tmy se zase zlepší.

Lepší je vařená...

Na rozdíl od většiny přírodních potravin je mrkev zdravější vařená než za syrova. Syrová mrkev má totiž tuhé buněčné stěny, ze kterých tělo dokáže přeměnit na vitamin A jen 25 procent beta-karotenu. Při vaření mrkve se stěny buněk narušují, a pokud vařenou mrkev podáváme jako součást jídla obsahujícího tuk, dokáže tělo vstřebat víc než polovinu beta-karotenu.


Kaše z vařené mrkve je vhodná k léčení průjmu u malých dětí, protože jim dodává základní živiny a přírodní cukry.

neděle 24. srpna 2014

MINI PARK BOHEMIUM MARIÁNSKÉ LÁZNĚ

Karlštejn

 

Mini park Boheminium v Mariánských Lázních byl založen v roce 1995, po nákladné úpravě zahradního areálu se o 4 roky poté otevřel pro veřejnost. Začínalo se s 5ti modely českých památek zhotovených v měřítku 1:25, prvním byl zámek Červená Lhota. Prohlídkový okruh je téměř 1,5 km dlouhý a načerpáte poznatky o více než 50ti pozoruhodnostech ze všech krajů ČR. Každou sezonu expozice naroste o 3-5 modelů.

Zajímavost: je zde kuličkové hřiště a při příchodu dostanete jednu hliněnou kuličku. Tak jsem si pěkně zavzpomínala na dětství, protože hliněné kuličky jsem měla a hrála jsem kuličky se strejdou a babičkou.

Kde a kdy se vlastně s kuličkami začalo nikdo přesně neví. Kuličky ve starověku se hrály s kamennými oblázky, ořechy nebo kulatými peckami ovoce. Hra s hliněnými kuličkami se nejspíše šířila se znalostí výroby keramiky a do Evropy dospěla před několika tisíci lety z jihovýchodu. Kamenné kuličky byly nalezeny v ruinách dávného města Mohendžo Daro v Indii (dnešní Pakistán), datovaného 3.500 př.n.l. Známy byly už za časů faraonů ve starověkém Egyptě a později se staly oblíbenou zábavou dětí i dospělých v Římském impériu. Mladý Octavián (později císař Augustus), hrál kuličky s ostatními římskými dětmi a s ořechovými kuličkami si hráli také židovské děti o svátcích Pesachu. Vyřezávané kuličky byly nalezeny i ve vykopávkách hliněných mohyl indiánských kmenů kontinentu Severní Ameriky. V anglofonních zemích dostaly kuličky své nové jméno Marbles podle mramoru, z jehož úlomků se zhotovovaly. V Čechách se hrálo převážně s hliněnkami, které v 18. století, spolu s rozvojem sklářského průmyslu, doplnily kuličky skleněné, tzv. skleněnky, nebo duhovky.


i toto je k vidění...

DROŽĎOVÁ POMAZÁNKA vegan

Drožďovou pomazánku jsem milovala už jako dítě, v podobě bez vajec mi ale chutná mnohem více.

100 g droždí
    4 lžíce oleje
    1 menší cibule
    1 střední mrkev
    1 lžička sladké papriky
    2 lžičky sojové omáčky
    2 lžičky celozrnné pšeničné mouky
    pepř, chilli
    trošku vody

Na oleji osmažíme nadrobno nakrájenou cibulku spolu s najemno nastrouhanou mrkví. Přidáme droždí a smažíme až se začne rozpadat, potom přisypeme papriku, pepř, chilli, přimícháme sojovou omáčku a vsypeme mouku s trochou vody. Provaříme. Podáváme s domácím čerstvým chlebem.

DROŽDÍ
Droždí je nejen pozoruhodná ingredience, díky které lze v kuchyni kouzlit, ale také přírodní zdroj zdraví a krásy za pár korun. Droždí je základní surovinou pro výrobu nadýchaného pečiva. Údajně za ně můžeme být vděční Egypťanům, kteří ho objevili náhodou v 5. století př. n. l., když zapomněli dát již připravené těsto péct. Po několika hodinách zjistili, že těsto několikrát zvětšilo objem. Samotný objev kynutí byl vysvětlen o mnoho století později díky Louisovi Pasteurovi. Ten v roce 1857 dokázal, že kynutí je způsobeno živými organismy.

Čerstvé pekařské droždí lze definovat jako jednobuněčný mikroorganismus, který patří do druhu hub. V jednom gramu čerstvého droždí můžeme nalézt až 12 miliard buněk, které jsou schopné bez přístupu vzduchu přeměňovat cukr na alkohol a oxid uhličitý.

Nejčastějším druhem kvasinek, který nalezneme v droždí, je Saccharomyces cerevisiae. Z latiny lze název přeložit takto: saccharo znamená cukr, myces houba a cerevisce pivní. Kvasinky jsou schopny měnit cukr na oxid uhličitý a alkohol, který se během pečení odpaří. Oxid uhličitý se v těstě rozptýlí a vytvoří malé kapsičky vzduchu, které způsobují vzdouvání těsta, díky němuž pak vidíme v pečivu bublinky.

Droždí je především bohatým zdrojem vitaminů skupiny B:
Thiamin (vitamin B1): nepostradatelný především pro srdeční a nervovou činnost.
Riboflavin (vitamin B2) a niacin (vitamin B3): tyto vitaminy jsou elixírem pro naši pokožku, nervy a správné trávení.

Všechny druhy vitaminu B se mimo jiné podílejí na uvolňování energie ze sacharidů a tím příznivě ovlivňují lidský organismus. Trápí-li vás nespavost či únava, droždí vám může pomoci, jelikož niacin a vitamin B12 společně produkují serotonin, který má vliv na klidný spánek.

Droždí však nevděčíme jen za kynutí. Taktéž pomáhá při rozvoji chuti a vůně pečiva a dokonce má vliv i na vytvoření křupavé kůrky. Nepoužívá se jen v pekařství, v závislosti na kmenu vybraného droždí a způsobu množení nachází uplatnění také při výrobě vína a piva, v kosmetice a dokonce i v biopalivech. A jelikož droždí neobsahuje lepek, mohou ho používat lidé, kteří musejí dodržovat bezlepkovou dietu. 

Jak se droždí vyrábí? 

Droždí se vyrábí průmyslově v drožďárnách. Samotná výroba začíná v laboratoři v malé zkumavce o objemu několika mililitrů, kde se postupně v několika fermentačních stupních získává požadované množství droždí. Po skončení fermentace se zbytky melasy a živin z růstového prostředí oddělí na separátorech, kde vznikne kvasničné mléko. Z  tohoto mléka se dále odstraní část vody na vakuových filtrech a droždí se zabalí do požadovaných obalů. 

 


Jak skladovat?

Čerstvé pekařské droždí bychom měli uchovávat nejlépe při teplotách od 1 do 10 °C, což je teplota, při které droždí (kvasinky) nejsou schopny pracovat.  Vystavování droždí vyšším či nižším teplotám oslabuje následně jeho účinnost. Pekařské droždí lze také zmrazit, ale pouze pod podmínkou, že ho po rozmrazení spotřebujeme nejpozději do 24 hodin. A jaký je rozdíl mezi čerstvým pekařským droždím a kypřicím práškem do pečiva? Kypřicí prášek obsahuje pouze minerální soli a bikarbonát, nikoliv živé buňky jako droždí.

Čerstvé pekařské droždí

 Vyrábí se obvykle ve tvaru kostiček světle béžové barvy, které se snadno drolí. Pro jejich správné použití je potřeba voda. Jak s ním pracovat? Čerstvé droždí rozdrobíme nejlépe na malé kousky do misky. Poté přidáme trochu tekutiny a nezapomínáme míchat, dokud se droždí nerozpustí. Aby účinkovalo správně, musejí mít kvasinky, které droždí obsahuje, dostatek cukru. Přidáme-li do těsta cukr navíc, bude nám těsto kynout rychleji.

 Instantní droždí

Ani toto droždí není nic neobvyklého, jedná se vlastně o usušené droždí čerstvé. Výhodou je hlavně delší trvanlivost a to, že ho není nutné před přidáním do mouky znovu hydratovat. Jinak se používá stejně jako čerstvé droždí. Jemné krystalky instantního droždí jsou baleny buď vakuově, nebo v ochranné atmosféře.

Tekuté droždí

Tento druh se prodával až do roku 1825, kdy bylo poprvé představeno droždí lisované. Návrat k tomuto druhu droždí je reakcí na poptávku od průmyslových pekáren.

Granulované droždí

Toto droždí najdeme v podobě drobných částeček, které jsou schopny snadno projít násypkami hnětacích zařízení. V průmyslových pekárnách je často mícháno s vodou za vzniku suspenze. Tu lze následně použít při automatickém dávkování surovin.

Aktivní sušené droždí

Lze zakoupit ve formě drobných válečků nebo kuliček. Je odolné vůči teplu, díky čemuž je vyhledáváno především v regionech s klimaticky nepříznivými podmínkami.

Mražené droždí s nízkým obsahem vody

Toto droždí je obvykle dostupné ve formě prášku a používá se většinou při přípravě nepředpečeného hluboce zmraženého pečiva.

Na co si dát pozor?

Kvalitu zakoupeného droždí poznáme obvykle bohužel až doma. V obchodě bychom si však vždy měli zkontrolovat informace na obalu. Droždí stejně jako jiné potraviny musí být označeno údaji o výrobci, hmotnosti, podmínkách skladování a datem použitelnosti. Rozhodně nekupujeme výrobek s obalem poškozeným, deformovaným nebo zašpiněným.

Ať už použijeme jakýkoliv druh droždí, musíme mít na paměti, že proces kynutí ovlivňuje nejen teplota použité tekutiny, ale i ostatních surovin, a také teplota v místnosti. Všechny suroviny by tedy měly mít nejlépe pokojovou teplotu. Pokud nemáme moc času, můžeme si kynutí urychlit díky předehřáté troubě, do které těsto po vypnutí trouby na chvíli vložíme.

středa 20. srpna 2014

PEČENÁ ŠVESTKOVÁ POVIDLA


Švestky patří k tradičním ovocným stromům a jejich plody jsou neodmyslitelnou součástí české kuchyně.  Dají se zpracovat mnoha způsoby a výsledek bude vždy vynikající.  Když pominu čerstvé v buchtách, knedlíkách nebo na koláči, můžeme je uchovat i v podobě marmelád nebo zavařit jako kompot, sterilovat ve vlastní šťávě, výborné jsou také sušené nebo mražené.

2 000 g vypeckovaných švestek
        4   lžíce octa
   500 g třtinového cukru 
        1 svitek skořice
        2 lžičky mleté skořice
        6 hřebíčků
           kůra z jednoho citronu
        1 vanilkový lusk
        1 hvězdička badyánu

Předehřejeme troubu na 200 ˚C. Švestky omyjeme, vypeckujeme a vložíme je do pekáče s víkem. Zasypeme je cukrem, kořením a strouhanou citronovou kůrou. Vanilkový lusk nařízneme a vyškrabeme z něj vanilkovou dřeň. Jak dřeň, tak i lusk přidáme k ovoci. Přidáme také ocet. Pekáč dáme do trouby na 3 hodiny. Švestek není třeba si všímat, ale chceme-li, zhruba v polovině pečicí doby je promícháme a necháme se opít tou krásnou vůní, která se vyline z pekáče. promíchala jsem několikrát.
Povidla jsou správně hustá a hotová, když v horkém stavu po kusech odpadávají z vařečky. 
Z hotových povidel vyjmeme vanilkový lusk a svitek skořice. Vařící povidla nandáme do dobře vysterilizovaných a suchých skleniček. Pro jistotu ještě sterilujeme při teplotě 80°C 20 minut. Víčka dobře utáhneme a skleničky na pár minut obrátíme dnem vzhůru.

ZAVAŘOVÁNÍ (sterilace) V KLASICKÉ ELEKTRICKÉ TROUBĚ  

 

Troubu nejprve předhřejeme na 80-90 °C, na horní i spodní topení. Naplněné sklenice stavíme na dno trouby na suchý plech. Sklenice můžeme podložit nepotřebnou mokrou utěrkou. Někdo nestaví sklenice na suchý plech, ale na plech s vodou. Zavařovačky nesmějí být poskládány na husto vedle sebe, ale musejí mít mezi sebou rozestupy, aby mezi těmito mezerami mohl proudit volně vzduch a ohřívání bylo stejnoměrné. Po vložení ovoce v dobře uzavřených sklenicích sterilujeme stejnou dobu, jako podle receptur na zavařování v klasickém zavařovacím hrnci. 

 

Je pravda, že úplně přesnou dobu sterilace v troubě nelze přesně určit. Záleží totiž na elektrickém příkonu, na teplotě zálivky ve sklenicích, na množství a velikosti sklenic a v neposlední řadě na druhu ovoce, které zavařujeme. Měkké a choulostivé ovoce potřebuje k zavařování kratší dobu, než tvrdé ovoce. Proto raději nejprve vyzkoušíme jednu sklenici a pak terpve naplníme celou troubu.

 

 

 

úterý 19. srpna 2014

PAŘÍŽSKÉ BRIOŠKY


Poprvé se brioška, francouzsky BRIOCHE, objevila ve Francii roku 1404. Stejný typ chleba se jmenuje tsoureki a je tradiční v Řecku, připravovaný na velikonoce.

450 g špaldové nebo hladké mouky
100 g rostlinného tuku
  10 g droždí
 1/2 lžičky soli
    1 lžička třtinového cukru
    5 lžic vody
    3 lžíce tapiokového škrobu + 6 lžic vody

V pekárně těsto uhněteme a necháme vykynout. Vymažeme formu máslem. Těsto dáme na trochu pomoučený vál a odkrojíme jednu třetinu. Větší kus těsta vyformujeme jemně a rychle do koule a vložíme ji do formy. Uděláme do středu prsty důlek. Malý kousek těsta vyformujeme do tvaru hrušky a úzký konec zasuneme do důlku. Stiskneme okraje těst dohromady. Přikryté necháme kynout 2 hodiny, až se zdvonásobí na objemu.

Lehce potřeme těsto žloutkem a pečeme v předehřáté troubě na 190°C 30 minut, až je brioška zlatová (hnědne-li příliš rychle, pak přikrýt alobalem). Je upečená, když špejle zapíchnutá dovnitř je po vyjmutí čistá.

Nemáte – li formu na Briošku (vroubkovaná forma, která se od spodu rozšiřuje a výpadá tak trochu jako forma na bábovku, jenže nemá nic uprostřed), pak použijte nějaké hluboké formy (máte-li na Charlottku), která má obsah asi 1 1/2 litru. Malé individuálné Briošky se pečou ve formičkách 1/8 litru obsahu. Celý postup je stejný jenom doba pečení je 15–18 min.

Briošky se podávají ke snídani se zavařeninou, nebo se mohou také různě plnit. Mohou se zmrazit na 1 měsíc.

ŠVESTKOVÁ POVIDLA S ČOKOLÁDOU



1 500 g vypeckovaných švestek
   500 g třtinového cukru
   200 g hořké čokolády 60%


Švestky vypeckujeme a v hrnci necháme vařit 30 minut, pak je rozmixujeme. Přimícháme cukr a na kostičky nalámanou čokoládu a vaříme dalších 30 minut. Plníme do sklenic a při 80°C sterilujeme 20 minut. Před podáváním je dobré "nutellu" nechat ztuhnout v chladničce. 

ŠVESTKY
Z vitaminů obsahují švestky sice pouze vitamin E, zato minerálních látek mají spoustu – vápník, hořčík, fosfor, draslík. Dále jsou bohaté na vlákninu, třísloviny a organické kyseliny. Jsou výborným lékem na revmatismus, dnu, onemocnění ledvin, jater a krevního oběhu. Pomáhají také chránit srdce a cévy, snižují hladinu cholesterolu. Velmi účinné jsou při střevních problémech a zácpě. Bolí vás klouby? Jezte švestky. Jsou výborným pomocníkem při dně, jako vynikající prostředek odbourávající a vyplavující především močovinu, která je vlastně příčinou této nemoci. Pokud máme k dispozici čerstvé švestky, doporučuje se vždy před hlavním jídlem zkonzumovat 1–2 plody nebo vypít 2 skleničky švestkové šťávy. Jinak používáme švestky sušené, namočené přes noc ve vodě a vodu vypijeme.



pondělí 18. srpna 2014

MUSLI TYČINKY

příště zkusím vločky trochu pomlít

Ideální na cesty a výlety. Podáváme-li je k čaji, klidně můžeme polít čokoládou. Sušené ovoce můžeme měnit podle chuti, stejně tak ořechy nebo vyměníme ovesné vločky za špaldové. Koření může být v létě třeba pomerančové... pomerančová kůra a místo vody pomerančová šťáva. 

115 g rostlinného tuku
    2 lžíce javorového sirupu
115 g třtinového cukru
 30 g ořechů - jakých chcete
225 g ovesných vloček
    2 lžičky směsi mleté skořice, zázvoru a hřebíčku 
hrst sušeného ovoce - směs rozinek, švestek, datlí, meruněk, brusinek

Rostlinný tuk, javorový sirup a třtinový cukr povaříme a odstavíme. Nakrájíme datle, švestky, rozinky nebo jiné sušené ovoce a s nasekanými nebo mletými ořechy vmícháme do tekuté směsi. Nakonec vmícháme ovesné vločky a směs koření. Hmotu dáme do hranaté formy a stejnoměrně stlačíme. V předehřáté troubě na 180°C pečeme 10 minut. Necháme ve formě 15 minut chladnout. Ostrým nožem nakrájíme tyčinky a necháme zcela vychladnout, potom teprve vyndáme z formy. Uchováváme v uzavřené plechové formě, kde vydrží čerstvé asi týden.

neděle 17. srpna 2014

TYČINKY SE SEZAMEM


100 g pšeničné celozrnné mouky
100 g špaldové nebo hladké mouky
1/2 lžičky soli
 50 g rostlinného tuku Alsan
   1 lžička tapiokového škrobu
   2 lžíce vody
   1 lžička mleté papriky
   1 lžíce sezamového semínka

Všechny ingredince smícháme a utvoříme vláčné těsto. Vodu přidáme podle potřeby. Vyválíme a krájíme tyčinky asi 20 cm dlouhé a 1 cm široké. Potřeme vodou a přitlačíme sezamová semínka. Tyčinky zkroutíme a konce přitiskneme k plechu. Pečeme ve vyhřáté troubě na 200°C přibližně 15 minut. V uzavřené nádobě vydrží až 5 dnů.

ROLÁDKY S OLIVAMI

Vynikající, přesto jsem ještě nedávno olivy vůbec nevyhledávála a jejich slaná chuť mi velmi vadila.

těsto:
125 g tofu
    8 lžic vody
    4 lžíce oleje
    1 lžička soli
300 g špaldové nebo hladké mouky
   1 prášek do pečiva

náplň:
85 g zelených oliv s paprikovou pastou
  4 stroužky česneku
  1 sušená chilli paprička
  6 šalvějových lístků
  1 lžíce kaparů
50 ml oleje
1/2 lžičky sušeného rozmarýnu
1/2 lžičky sušeného tymiánu
sůl, černý pepř

Těsto: Ze všech ingrediencí uhněteme vláčné těsto. Je-li tuhé přidáme vodu.
Náplň: Všechny ingredience dáme do mixéru a rozmixujeme.
Z těsta vyválíme obdélník a na něj rozetřeme olivovou směs, srulujeme a nakrájíme na 1 cm silné roládky. Pečeme na 200°C asi 20 minut.

OLIVY
Běžně se můžete setkat s olivami zelenými nebo černými. Prodávají se jak s peckou, tak bez pecky. Nejrůznější náplně vám umožní výběr podle vašich představ a chutí. Nejčastěji se setkáte s paprikovou pastou nebo paprikou (sladkou i pálivou), tuňákem a ančovičkami. Méně časté už jsou mandle, losos, citrón, pomeranč, česnek, sýr, slanina, šunka, krevety nebo kapary. Své příznivce si našly i olivy naložené do bylinek.

Kvalitnější olivy nabízí v obchodech ve sklenicích a plechovkách, ty méně kvalitní, a celkem pochopitelně také levnější, jsou balené v sáčcích, který jim na chuti ani na kvalitě příliš nepřidá. V supermarketech, obchodech s lahůdkami a specializovaných prodejnách si své místo našly i olivy prodávané na váhu, které jsou různě ochucené. Nejsou špatné, ale s olivami na středomořském trhu se nedají srovnávat.

Je libo černé olivy? Nebo raději zelené? Nejde o dva druhy, jak byste se mohli mylně domnívat. Olivy jsou zpočátku zelené a uzráváním se postupně mění na vínově červené, červené, fialové a nakonec černé. Zelené, tedy mladé olivy jsou tvrdé, mají nahořklou chuť a obsahují jen malé množství oleje. Dozrálé černé olivy jsou měkké a chutnají o poznání příjemněji.

Olivy bývají pojmenovány podle odrůdy stromu, podle toho, jak jsou naložené, nebo podle místa, kde vyrostly. Stačí si vybrat. Řiďte se svými chuťovými pohárky.

Calamata jsou olivy z Řecka, mají tvar mandle a používají se především do klasického řeckého salátu. Bývají naložené v láku nebo napěchované do marinády z vinného octa.

Manzanilla jsou nejkulatější španělské olivy, které se sbírají jak zelené, tak i černé. Jsou to nejčastěji pěstované olivy na světě. Snadno se z nich vyjímají pecky, proto bývají plněny a nadívány.

Nicoise jsou hořko-nakyslé olivy z Francie. Nechávají se uzrát v nálevu a poté jsou natlačeny do sklenic s olivovým olejem. Nejčastěji se s nimi můžete setkat v nálevu s bylinkami.

Picholine se nazývají malé tenké zelené olivy z jižní Francie. Jsou křupavé a mají jemnou bylinkovo-sladkou chuť.

Moroccanské olivy se nakládají „nasucho“. Jejich chuť je silná a velmi koncentrovaná s hořkou příchutí. Na pohled jsou scvrklé.

Gaeta jsou italské suše naložené vrásčité olivy. Bývají potřeny olivovým olejem nebo do něj přímo naloženy.

Arbequina jsou malinké, kulaté, slabě nahnědlé olivy ze Španělska. Uzrávají naložené v marinádě a jsou měkké. Právě tento druh oliv se používá k výrobě velice kvalitního olivového oleje.

Olivy obsahují vitaminy K, A, E a D, které podporují průchodnost cév. Obsahují velké množství antioxidantů, které zabraňují činnosti nezdravých volných radikálů ve vašem těle. I když jsou olivy velmi mastné, přesto podporují proces hubnutí – černé i zelené olivy jsou velmi málo kalorické. Zároveň však dodávají tělu potřebnou energii a rychle zasytí. Před jídlem můžete podpořit tvorbu žaludečních šťáv tím, že si dáte něco hořkého – kromě čaje z hořkých bylin a toniku jsou vhodné právě olivy.

Olivy se výborně hodí k vínu. Kombinace těchto dvou chutí je harmonizující. K bílému vínu vyzkoušejte olivy plněné mandlí, lososem, krevetou, tuňákem nebo ančovičkou, k červenému si můžete dopřát olivy plněné různými druhy sýra nebo paprikou. Sekt nebo Martini skvěle doplní olivy plněné citronem a k portskému zkuste libovolný druh oliv. Jistě najdete tu správnou kombinaci, která bude lahodit vašim chuťovým pohárkům.

pátek 15. srpna 2014

CESTA KOLEM MĚSTA

Trasa: 10 km

ZLATÝ VRCH
Byli jsme tady se školou na výletě, ale to ještě nebylo sídliště a rozhlednu si pamatuji trochu jinak...


Ani jsem nevěděla, že zde vůbec kdy nějaký most byl...

U posledního obrázku bych ráda věděla co to je...
I takové ploty jsou u nás k vidění... chvála kreativitě.

KARAMELIZOVANÁ CIBULE


Cibule je bezesporu královnou v naší kuchyni a má být na co pyšná! O to víc, že naši každodenní stravu významně obohacuje o spoustu léčivých a prospěšných látek, chrání a léčí naše tělo.
 
2 lžíce oleje
1 velká cibule
1 lžička třtinového cukru

Olej rozehřejeme a přidáme na kolečka nakrájenou cibuli. Opékáme 10 minut dozlatova. Vmícháme cukr a pár minut zahříváme. Necháme zchladnout v míse.

CIBULE
Cibule se rozšířila do celého světa ze západní Asie, kde původně rostla divoce, jako planá rostlina. Protože místní obyvatelé brzy objevili její výrazně léčivé účinky a mnohostranné využití v kuchyni, přestěhovala se do zahrad a lidé ji začali šlechtit pro svou potřebu. Postupně se rozšířila do celého světa a dnes ji najdeme ve spoustě odrůd a typů.. bílé, žluté, červené, malé, velké, sladké, pálivé.. ať je jakákoli, v kuchyni je nepostradatelná a pro naše tělo zdravá a léčivá!

Léčivé látky obsažené v cibuli
Z pohledu lidového léčitelství je asi nejvýznamnější látkou obsaženou v cibuli allicin. O jeho blahodárných účincích na lidské zdraví jsme již hovořili v našem článku o léčebných účincích česneku.



Cibule také obsahuje množství vitaminů a minerálů. Je bohatá na kyselinu listovou (acidum folicum , vitamin B9), ale i jiné vitaminy skupiny B, vitamin C, vitamin E a karoteny. Z minerálů v cibuli nalezneme důležité prvky jako železo, zinek, síra, fosfor, hořčík, draslík, vápník, sodík, měď, jód.. je opravdovou zásobárnou životně důležitých látek. 


Cibule a léčení nemocí z nachlazení, angíny a chřipky
Hlavním rytířem v boji proti původcům těchto nemocí, je onen allicin - látka se silně antibiotickým účinkem v našem těle. Starý dobrý recept na kašel - šťáva z nakrájené cibule posýpané cukrem - je jedním z nejznámějších způsobů použití cibule při léčení nemocí respiračního ustrojí. Podobný účinek má také odvar z cibule, známý pod názvem cibulový čaj. Jak šťávu, tak čaj bychom v době nemoci měli užívat alespoň 3-4 krát denně, uleví našemu dýchání, zlepší odkašlávání a postupně zredukují ony mikroskopické vetřelce v našich dýchacích cestách. 


(Recept na šťávu z cibule: cibuli nakrájenou na kolečka posypeme 2-3 lžícemi cukru, šťávu pustí již za chvíli, podáváme několikrát denně 2-4 lžičky).


Na rýmu a zánětlivá onemocnění nosních dutin zase platí vdechování výparů z nakrájené čerstvé cibule, sice si malinko popláčeme, ale vězte, že ono štiplavé pálení v nose se dá chvíli vydržet. Účinné látky ve výparech z cibule nám pomohou s ničením mikroorganismů, které se uhnízdili na sliznici v našich dutinách a tam škodí.



I ostatní látky, jako jsou výše uvedené vitamíny a minerály, nám pomohou zkrátit dobu léčení, protože posílí obranyschopnost našeho těla.

Cibule a trávení
Cibule má mnoho příznivých vlivů na náš trávicí trakt. Posiluje žaludek a střeva, kde napomáhá udržet zdravou mikroflóru. Také zlepšuje chuť jídlu a následně i trávení potravy, protože stimuluje produkci žluče a žaludečních šťáv.

Cibule a krevní oběh
Cibule se už od nepaměti používá k redukci vysokého krevního tlaku. Silice a jiné účinné látky mohou opravdu velice efektivně snižovat vysoký tlak a při pravidelném užívání by u mnohých "lehčích případů" dokázaly nahradit některé chemické preparáty. Tento účinek se dá prokázat už několik chvil po její konzumaci - prostým změřením krevního tlaku před a po požití cibule.



Snižování hladiny škodlivého cholesterolu v krvi je dalším úžasnou vlastností této rostliny. Pomáhá předcházet zdravotním komplikacím, jako jsou křečové žíly, poruchy prokrvování (např. studené ruce a nohy), hemoroidy, ale i závažnějším, jako je např. infarkt.



Cibule celkově podporuje srdeční činnost a čistí náš cévní a žilní systém.



I diabetici by měli být velkými přáteli a častými konzumenty cibule, protože snižuje hladinu krevního cukru.




Vnější užití cibule
Cibule je známým a účinným lidovým lékem na bodnutí a štípnutí hmyzem - a opravdu účinným. Na postižené místo si co nejdřív přiložíme plátek čerstvé cibule, omezíme tak otok i nepříjemné svědění a zarudnutí.


Cibule se ale díky svým dezinfekčním a antibiotickým účinkům používá i k léčení kožních nemocí, jako jsou plíseň nebo bradavice. Na nemocné místo se má podle starých receptur přikládat kaše z drcené čerstvé cibule, a to na několik hodin a pravidelně, až do vyléčení. Někteří skeptici v tuto její sílu příliš nevěří, jiní upozorňují na možnost nepříjemného podráždění kůže, další na ni nedají dopustit a vřele ji doporučují, její antibiotický účinek je potvrzeným faktem. Při vnějším dlouhodobém používání čerstvé cibule na kůži je však potřeba vyšší opatrnosti a v případě jakékoli alergické reakce ji vysadit.

Cibule a prevence rakoviny
Cibule je stejně jako česnek stále objektem výzkumu pro své předpokládané a často studiemi prokázané protirakovinné účinky. Hovoří se o ní často ve spojitosti s prevencí rakoviny prostaty, žaludku a tlustého střeva, přičemž výzkum ještě jistě není u konce.

Jiné zajímavé účinky cibule
Cibule působí léčivě i na ledviny a močové cesty, kde pomáhá léčit zánětlivá a infekční onemocnění. Je také známá jako přírodní afrodiziakum, zlepšuje prokrvení pohlavních orgánů a stimuluje libido.

Cibule v kuchyni
Cibule si u nás vybudovala postavení nepostradatelné ingredience při vaření většiny našich "klasických" jídel. Mnoho pokrmů by bez ní ztratilo svou typickou chuť a vůni, všechny ty omáčky, polévky, všemožně tepelně upravená masa, pomazánky, saláty.. je zeleninou i kořením, můžeme ji vařit, dusit, smažit, nakládat, nebo si pochutnávat na té nejzdravější - syrové.
Zdroj: http://www.fiftyfifty.cz/cibule

středa 13. srpna 2014

BAGELS

tyto bagels jsou z hladké, celozrnné a špaldové mouky

Kynuté kroužky, předvařené a potom upečené v troubě, jsou nejlepší ještě teplé, plněné např. sýrem. V USA jsou oblíbeným pečivem ve všech snack-barech a restauracích.
 Bagely se smetanovým sýrem a uzeným lososem jsou považovány za tradiční součást americké židovské kuchyně.
Bagels jsou původem z Polska a pekly se již před 400 lety.

500 g hladké nebo špaldové mouky... celozrnné nebo žitné jak se komu chce
    2 lžíce tapiokového škrobu
300 ml vlažné vody
2 lžíce oleje
1 lžička soli
1 lžička javorového sirupu
1 kostka droždí


Z mouky, škrobu, vody, oleje, droždí, soli a javorového sirupu uděláme vlážné těsto, které necháme vykynout do dvojnásobku. Těsto opět prohněteme, utvoříme válec, který nákrájíme na 12 dílů. Z každého dílu uděláme 20 cm váleček, který stočíme a pevně spojíme dohromady. Necháme 20 minut kynout. Troubu předehřejeme na 180°C. Dáme vařit vodu a kroužky do ní na 20 vteřin ponoříme. Vyjmeme a dáme na plech. Potřeme vodou a pečeme 20 minut dozlatova. V uzavřené nádobě vydrží 3 dny.

BAGEL
Bagel je chlebový produkt z pšeničného těsta. Bývá tradičně ručně tvarován do podoby prstence, který se vejde do dlaně. Existují i bagely celozrnné či z žitné mouky.

Těsto se nejdříve na krátkou dobu vloží do vroucí vody a teprve poté se peče. Výsledkem je bagel s hutnou, dobře žvýkatelnou střídou a s hnědavou a často křupavou kůrkou.


Bagely bývají často ozdobeny semínky zapečenými do kůrky. Tradičně to bývají maková či sezamová semínka. Někdy tuto úlohu přebírají zrnka soli.


Bagely se staly oblíbeným chlebovým produktem ve Spojených státech, v Kanadě a ve Velké Británii, zejména v městech, kde je značný počet židovského obyvatelstva. Tak jako jiné pekařské výrobky lze v těchto zemích bagely zakoupit v řadě velkých supermarketů čerstvé či zmražené a na výběr často bývá celý sortiment chutí.

Základní prstencovitý tvar bagelu je stovky let starý a kromě toho, že umožňuje rovnoměrné propečení těsta, měl i další praktické výhody: otvorem uprostřed bagelu se dal protáhnout provázek, což usnadňovalo jejich přepravu ve větším množství a vystavování ve výkladních skříních prodejců.

sobota 9. srpna 2014

NEJJEDNODUŠŠÍ HOUSTIČKY na burgry


Toto jsou ty nejobyčejnější, nejjednodušší, ale stále "nej"oblíbenější houstičky pro moje dětičky, nejlépe na burgry. No jó, co se dá dělat...

500 g hladké mouky
250 ml vlažné vody
   2 lžíce oleje
   1 lžička soli
   1/2 lžičky cukru
   1 kostka droždí

Vše smícháme v pekárně, necháme tam i vykynout a utvoříme asi 8 houstiček. Necháme opět vykynout, ale jen 20 minut a pečeme v rozehřáté troubě 25 minut na 220°C. Do trouby vložíme hrníček s horkou vodou, já je vodou většinou pocákám. Přikryjeme utěrkou do vychladnutí, nevynechat, jelikož potom jsou pěkně připraveny na hamburgry, jsou měkké a vláčné.