Víme kam vlastně patříme, odkud jsme, kam jdeme, kam směřujeme, koho milujeme... a jestliže to ve svých srdcích víme a cítíme, proč s tím tak často nic neděláme... náš život přeci musí mít ještě jiný význam, dávat nějaký smysl, hlubší, silnější...

Translate

středa 20. srpna 2014

PEČENÁ ŠVESTKOVÁ POVIDLA


Švestky patří k tradičním ovocným stromům a jejich plody jsou neodmyslitelnou součástí české kuchyně.  Dají se zpracovat mnoha způsoby a výsledek bude vždy vynikající.  Když pominu čerstvé v buchtách, knedlíkách nebo na koláči, můžeme je uchovat i v podobě marmelád nebo zavařit jako kompot, sterilovat ve vlastní šťávě, výborné jsou také sušené nebo mražené.

2 000 g vypeckovaných švestek
        4   lžíce octa
   500 g třtinového cukru 
        1 svitek skořice
        2 lžičky mleté skořice
        6 hřebíčků
           kůra z jednoho citronu
        1 vanilkový lusk
        1 hvězdička badyánu

Předehřejeme troubu na 200 ˚C. Švestky omyjeme, vypeckujeme a vložíme je do pekáče s víkem. Zasypeme je cukrem, kořením a strouhanou citronovou kůrou. Vanilkový lusk nařízneme a vyškrabeme z něj vanilkovou dřeň. Jak dřeň, tak i lusk přidáme k ovoci. Přidáme také ocet. Pekáč dáme do trouby na 3 hodiny. Švestek není třeba si všímat, ale chceme-li, zhruba v polovině pečicí doby je promícháme a necháme se opít tou krásnou vůní, která se vyline z pekáče. promíchala jsem několikrát.
Povidla jsou správně hustá a hotová, když v horkém stavu po kusech odpadávají z vařečky. 
Z hotových povidel vyjmeme vanilkový lusk a svitek skořice. Vařící povidla nandáme do dobře vysterilizovaných a suchých skleniček. Pro jistotu ještě sterilujeme při teplotě 80°C 20 minut. Víčka dobře utáhneme a skleničky na pár minut obrátíme dnem vzhůru.

ZAVAŘOVÁNÍ (sterilace) V KLASICKÉ ELEKTRICKÉ TROUBĚ  

 

Troubu nejprve předhřejeme na 80-90 °C, na horní i spodní topení. Naplněné sklenice stavíme na dno trouby na suchý plech. Sklenice můžeme podložit nepotřebnou mokrou utěrkou. Někdo nestaví sklenice na suchý plech, ale na plech s vodou. Zavařovačky nesmějí být poskládány na husto vedle sebe, ale musejí mít mezi sebou rozestupy, aby mezi těmito mezerami mohl proudit volně vzduch a ohřívání bylo stejnoměrné. Po vložení ovoce v dobře uzavřených sklenicích sterilujeme stejnou dobu, jako podle receptur na zavařování v klasickém zavařovacím hrnci. 

 

Je pravda, že úplně přesnou dobu sterilace v troubě nelze přesně určit. Záleží totiž na elektrickém příkonu, na teplotě zálivky ve sklenicích, na množství a velikosti sklenic a v neposlední řadě na druhu ovoce, které zavařujeme. Měkké a choulostivé ovoce potřebuje k zavařování kratší dobu, než tvrdé ovoce. Proto raději nejprve vyzkoušíme jednu sklenici a pak terpve naplníme celou troubu.

 

 

 

úterý 19. srpna 2014

PAŘÍŽSKÉ BRIOŠKY


Poprvé se brioška, francouzsky BRIOCHE, objevila ve Francii roku 1404. Stejný typ chleba se jmenuje tsoureki a je tradiční v Řecku, připravovaný na velikonoce.

450 g špaldové nebo hladké mouky
100 g rostlinného tuku
  10 g droždí
 1/2 lžičky soli
    1 lžička třtinového cukru
    5 lžic vody
    3 lžíce tapiokového škrobu + 6 lžic vody

V pekárně těsto uhněteme a necháme vykynout. Vymažeme formu máslem. Těsto dáme na trochu pomoučený vál a odkrojíme jednu třetinu. Větší kus těsta vyformujeme jemně a rychle do koule a vložíme ji do formy. Uděláme do středu prsty důlek. Malý kousek těsta vyformujeme do tvaru hrušky a úzký konec zasuneme do důlku. Stiskneme okraje těst dohromady. Přikryté necháme kynout 2 hodiny, až se zdvonásobí na objemu.

Lehce potřeme těsto žloutkem a pečeme v předehřáté troubě na 190°C 30 minut, až je brioška zlatová (hnědne-li příliš rychle, pak přikrýt alobalem). Je upečená, když špejle zapíchnutá dovnitř je po vyjmutí čistá.

Nemáte – li formu na Briošku (vroubkovaná forma, která se od spodu rozšiřuje a výpadá tak trochu jako forma na bábovku, jenže nemá nic uprostřed), pak použijte nějaké hluboké formy (máte-li na Charlottku), která má obsah asi 1 1/2 litru. Malé individuálné Briošky se pečou ve formičkách 1/8 litru obsahu. Celý postup je stejný jenom doba pečení je 15–18 min.

Briošky se podávají ke snídani se zavařeninou, nebo se mohou také různě plnit. Mohou se zmrazit na 1 měsíc.

pondělí 18. srpna 2014

MUSLI TYČINKY

příště zkusím vločky trochu pomlít

Ideální na cesty a výlety. Podáváme-li je k čaji, klidně můžeme polít čokoládou. Sušené ovoce můžeme měnit podle chuti, stejně tak ořechy nebo vyměníme ovesné vločky za špaldové. Koření může být v létě třeba pomerančové... pomerančová kůra a místo vody pomerančová šťáva. 

115 g rostlinného tuku
    2 lžíce javorového sirupu
115 g třtinového cukru
 30 g ořechů - jakých chcete
225 g ovesných vloček
    2 lžičky směsi mleté skořice, zázvoru a hřebíčku 
hrst sušeného ovoce - směs rozinek, švestek, datlí, meruněk, brusinek

Rostlinný tuk, javorový sirup a třtinový cukr povaříme a odstavíme. Nakrájíme datle, švestky, rozinky nebo jiné sušené ovoce a s nasekanými nebo mletými ořechy vmícháme do tekuté směsi. Nakonec vmícháme ovesné vločky a směs koření. Hmotu dáme do hranaté formy a stejnoměrně stlačíme. V předehřáté troubě na 180°C pečeme 10 minut. Necháme ve formě 15 minut chladnout. Ostrým nožem nakrájíme tyčinky a necháme zcela vychladnout, potom teprve vyndáme z formy. Uchováváme v uzavřené plechové formě, kde vydrží čerstvé asi týden.

neděle 17. srpna 2014

TYČINKY SE SEZAMEM


100 g pšeničné celozrnné mouky
100 g špaldové nebo hladké mouky
1/2 lžičky soli
 50 g rostlinného tuku Alsan
   1 lžička tapiokového škrobu
   2 lžíce vody
   1 lžička mleté papriky
   1 lžíce sezamového semínka

Všechny ingredince smícháme a utvoříme vláčné těsto. Vodu přidáme podle potřeby. Vyválíme a krájíme tyčinky asi 20 cm dlouhé a 1 cm široké. Potřeme vodou a přitlačíme sezamová semínka. Tyčinky zkroutíme a konce přitiskneme k plechu. Pečeme ve vyhřáté troubě na 200°C přibližně 15 minut. V uzavřené nádobě vydrží až 5 dnů.

ROLÁDKY S OLIVAMI

Vynikající, přesto jsem ještě nedávno olivy vůbec nevyhledávála a jejich slaná chuť mi velmi vadila.

těsto:
125 g tofu
    8 lžic vody
    4 lžíce oleje
    1 lžička soli
300 g špaldové nebo hladké mouky
   1 prášek do pečiva

náplň:
85 g zelených oliv s paprikovou pastou
  4 stroužky česneku
  1 sušená chilli paprička
  6 šalvějových lístků
  1 lžíce kaparů
50 ml oleje
1/2 lžičky sušeného rozmarýnu
1/2 lžičky sušeného tymiánu
sůl, černý pepř

Těsto: Ze všech ingrediencí uhněteme vláčné těsto. Je-li tuhé přidáme vodu.
Náplň: Všechny ingredience dáme do mixéru a rozmixujeme.
Z těsta vyválíme obdélník a na něj rozetřeme olivovou směs, srulujeme a nakrájíme na 1 cm silné roládky. Pečeme na 200°C asi 20 minut.

OLIVY
Běžně se můžete setkat s olivami zelenými nebo černými. Prodávají se jak s peckou, tak bez pecky. Nejrůznější náplně vám umožní výběr podle vašich představ a chutí. Nejčastěji se setkáte s paprikovou pastou nebo paprikou (sladkou i pálivou), tuňákem a ančovičkami. Méně časté už jsou mandle, losos, citrón, pomeranč, česnek, sýr, slanina, šunka, krevety nebo kapary. Své příznivce si našly i olivy naložené do bylinek.

Kvalitnější olivy nabízí v obchodech ve sklenicích a plechovkách, ty méně kvalitní, a celkem pochopitelně také levnější, jsou balené v sáčcích, který jim na chuti ani na kvalitě příliš nepřidá. V supermarketech, obchodech s lahůdkami a specializovaných prodejnách si své místo našly i olivy prodávané na váhu, které jsou různě ochucené. Nejsou špatné, ale s olivami na středomořském trhu se nedají srovnávat.

Je libo černé olivy? Nebo raději zelené? Nejde o dva druhy, jak byste se mohli mylně domnívat. Olivy jsou zpočátku zelené a uzráváním se postupně mění na vínově červené, červené, fialové a nakonec černé. Zelené, tedy mladé olivy jsou tvrdé, mají nahořklou chuť a obsahují jen malé množství oleje. Dozrálé černé olivy jsou měkké a chutnají o poznání příjemněji.

Olivy bývají pojmenovány podle odrůdy stromu, podle toho, jak jsou naložené, nebo podle místa, kde vyrostly. Stačí si vybrat. Řiďte se svými chuťovými pohárky.

Calamata jsou olivy z Řecka, mají tvar mandle a používají se především do klasického řeckého salátu. Bývají naložené v láku nebo napěchované do marinády z vinného octa.

Manzanilla jsou nejkulatější španělské olivy, které se sbírají jak zelené, tak i černé. Jsou to nejčastěji pěstované olivy na světě. Snadno se z nich vyjímají pecky, proto bývají plněny a nadívány.

Nicoise jsou hořko-nakyslé olivy z Francie. Nechávají se uzrát v nálevu a poté jsou natlačeny do sklenic s olivovým olejem. Nejčastěji se s nimi můžete setkat v nálevu s bylinkami.

Picholine se nazývají malé tenké zelené olivy z jižní Francie. Jsou křupavé a mají jemnou bylinkovo-sladkou chuť.

Moroccanské olivy se nakládají „nasucho“. Jejich chuť je silná a velmi koncentrovaná s hořkou příchutí. Na pohled jsou scvrklé.

Gaeta jsou italské suše naložené vrásčité olivy. Bývají potřeny olivovým olejem nebo do něj přímo naloženy.

Arbequina jsou malinké, kulaté, slabě nahnědlé olivy ze Španělska. Uzrávají naložené v marinádě a jsou měkké. Právě tento druh oliv se používá k výrobě velice kvalitního olivového oleje.

Olivy obsahují vitaminy K, A, E a D, které podporují průchodnost cév. Obsahují velké množství antioxidantů, které zabraňují činnosti nezdravých volných radikálů ve vašem těle. I když jsou olivy velmi mastné, přesto podporují proces hubnutí – černé i zelené olivy jsou velmi málo kalorické. Zároveň však dodávají tělu potřebnou energii a rychle zasytí. Před jídlem můžete podpořit tvorbu žaludečních šťáv tím, že si dáte něco hořkého – kromě čaje z hořkých bylin a toniku jsou vhodné právě olivy.

Olivy se výborně hodí k vínu. Kombinace těchto dvou chutí je harmonizující. K bílému vínu vyzkoušejte olivy plněné mandlí, lososem, krevetou, tuňákem nebo ančovičkou, k červenému si můžete dopřát olivy plněné různými druhy sýra nebo paprikou. Sekt nebo Martini skvěle doplní olivy plněné citronem a k portskému zkuste libovolný druh oliv. Jistě najdete tu správnou kombinaci, která bude lahodit vašim chuťovým pohárkům.

sobota 9. srpna 2014

NEJJEDNODUŠŠÍ HOUSTIČKY na burgry


Toto jsou ty nejobyčejnější, nejjednodušší, ale stále "nej"oblíbenější houstičky pro moje dětičky, nejlépe na burgry. No jó, co se dá dělat...

500 g hladké mouky
250 ml vlažné vody
   2 lžíce oleje
   1 lžička soli
   1/2 lžičky cukru
   1 kostka droždí

Vše smícháme v pekárně, necháme tam i vykynout a utvoříme asi 8 houstiček. Necháme opět vykynout, ale jen 20 minut a pečeme v rozehřáté troubě 25 minut na 220°C. Do trouby vložíme hrníček s horkou vodou, já je vodou většinou pocákám. Přikryjeme utěrkou do vychladnutí, nevynechat, jelikož potom jsou pěkně připraveny na hamburgry, jsou měkké a vláčné.

FALAFEL

Místo kuliček jsem dělala válečky, ale měla jsem trošku řidší těsto, tak zítra až budu dělat dětem, přidám ještě celozrnnou mouku.

 Falafel je tradiční pokrm ve spoustě arabských zemí a v Izraeli, s rostoucí migrací však brzy zdomácněl i západním světě. Jedná se o fritované koule vyrobené z okořeněné směsi cizrny (Izraelci), fazolí Fava (arabové) nebo obojího. Variabilní součásti falafelové směsi jsou cibulka, česnek, petrželová nať, koření (chili, koriandrová nať, kmín), sezamová semínka nebo sezamová pasta tahini. Velice zde záleží na regionu a tak receptury velice kolísají, i když základní myšlenka zůstává stejná.

400 g cizrny... nebo 200 g cizrny a 200 g fazolí
3 jarní cibulky i s natí... nebo jakákoliv cibule
1/2 citron... šťáva
2 stroužky česneku
1 lžička mletého římského kmínu
1 lžička mletého koriandru
1/2 lžičky kurkumy
sůl, chilli, pepř
2 lžíce celozrnné pšeničné mouky
2 lžíce čerstvé petržele
2 lžíce čerstvého koriandru
2 lžíce tahini pasty
přidávám sojovou omáčku... nikde není psaná, nám ale chutná skoro ve všem
olej na smažení

Cizrnu popř. fazole máčíme 10-12 hodin, poté slijeme vodu a v čisté vaříme zhruba 1 hodinu. Nebo v tlakovém hrnci 20 minut. Vařím s čerstvou saturejkou, aby jsme se nenadýmali. Scedíme a necháme zchladnout. Dáme do mixéru a se všemi dalšími ingrediencemi rozmixujeme. Tvarujeme kuličky, které smažíme na rozpáleném oleji z obou stran. Nebo dávám upéct do trouby.

Podáváme v pita chlebu obložené čínským zelím a rajčátky s hummusem, chilli omáčkou nebo tahini pastou. Také můžeme podávat  s rajčatovým salátem a plátky citronu.

Pokud nemáte čas, vezmete konzervu cizrny a konzervu fazolí, každá o 400g celkové hmotnosti.


NAMÁČENÍ LUŠTĚNIN
Luštěniny před vařením zásadně namáčíme. Zaprvé tím zkrátíme dobu varu, zadruhé „odzbrojíme“ tzv. lektiny a zatřetí zlepšíme stravitelnost luštěnin. Lektiny jsou bílkoviny (glykoproteiny) jednak obsažené v rostlinách (zejména v semenech) či v mase, jednak vyráběné naším tělem. 

Zatímco u nenamočených luštěnin přestávají být lektiny nebezpečné až po devadesáti minutách varu, u namočených k tomu dochází již po 10 minutách varu! Protože tyto látky jsou rozpustné ve vodě a během namáčení se do ní vyplaví, je logické, že ji musíme vylít a k vaření použít novou. Co se týče zlepšení stravitelnosti luštěnin v důsledku namáčení, jde o to, že se při něm částečně vyplavují oligosacharidy, s nimiž si trávicí trakt neví rady a díky nimž dochází k nadýmání.

Doba máčení luštěnin není jednotná: čočka se namáčí asi 3-5 hodin, zelená sója asi 6 hodin a fazole, hrách, cizrna či žlutá sója 10-12 hodin. Protože luštěniny nadýmají a bývají pro mnoho lidí nesnadno stravitelné, je vhodné používat specifický způsob úpravy: vaříme je s přísadami, které nadýmání zmírňují (majoránka, saturejka, kmín, bazalka, fenykl), vaříme je společně s mořskými řasami, které si koupíme v prodejnách racionální výživy, a které také zvyšují stravitelnost luštěnin, dáváme přednost kaším a polévkám, což jsou konzistence, které trávicí trakt snáze zpracuje, při potížích volíme stravitelnější odrůdy například červenou čočku. Luštěniny solíme až po skončení varu nebo těsně před jeho skončením, protože sůl by dobu varu prodloužila. Ideální na vaření je tlakový hrnec, ve kterém vaříme čočku asi 15 minut, fazole 30-40 minut podle velikosti, hrách 30-50 minut, cizrnu 45 minut, sóju 1,5 hodiny. Před koncem varu odtlakujeme, osolíme a dovaříme.

Nejlepší by bylo, kdyby jsme snědli 0,5 kg luštěnin týdně.

úterý 5. srpna 2014

MELOUNOVÁ LIMONÁDA


Limonáda je růžová a skvěle se hodí na holčičí párty, doplněná ledovými srdíčky je dokonalá pro svátek mé milované holčičky:-)... no vlastně všechno bude růžové, tak jak si oslavenkyně přeje xoxoxo


6 šálků vodního melounu nakrájeného na kostičky
1/2 šálku limetkové šťávy
4 lžíce javorového sirupu
400 ml vody

Meloun rozmixujeme a smícháme s limetkovou šťávou, javorovým sirupem a vodou. Javorový sirup přidáme dle chuti. Doplníme ledovými kostičkami a podáváme nebo dáme do ledničky. Spotřebujeme nejlépe ještě týž den.

pondělí 4. srpna 2014

MELOUNOVÉ NANUKY


Co je zajímavé, že meloun je zelenina. Patří do čeledi tykvovitých, stejně jako okurka nebo cuketa.

20 g třtinového cukru... ale nejlepší je ochutnat a řídit se podle vlastní chuti
    4 lžíce citronové šťávy
600 g vodního melounu
100 ml vody

Cukr s vodou dáme do hrnce a zahříváme dokud se cukr nerozpustí. Přivedeme k varu a minutku vaříme. Necháme zchladnout. Smícháme s citronovou šťávou a rozmixujeme spolu s melounem. Vzniklé pyré vlijeme do formiček na nanuky a zmrazíme. Nemáme-li formičky, vlijeme do nádoby a vložíme do mrazáku. Několikrát promícháme.

VODNÍ MELOUN
Vodní melouny pocházejí z Afriky, cukrové melouny z teplých oblastí Asie, dnes se ale běžně pěstují ve slunných oblastech Evropy. Můžeme si je vypěstovat i u nás, lépe se jim daří v pařeništi nebo skleníku, v teplém létě by se nám to jistě podařilo i na venkovním záhonu.

Nákup vodních melounů je někdy jako sázka do loterie, jak je známo, do melounů není vidět. Existují různé triky, jak si ověřit zralost plodu. Někdo na něj klepe, jestli se ozve dutý zvuk, jiný s ním třese, další ho potěžkává a přehazuje z ruky do ruky, nebo ho dlaněmi stlačuje s uchem přitisknutým na zelené slupce a naslouchá, jestli se ozve vrzání.. a někdo prostě raději koupí meloun rozříznutý - jedinou nevýhodou je, že ho nemůžeme déle skladovat, musíme ho sníst nejpozději do druhého dne, aby nezačal kvasit.

Meloun má poměrně vysoký obsah vitaminu C, který je nezbytně nutný pro naši imunitu a celkovou kondici. Neméně přínosná je i bohatost melounů na vitaminy skupiny B, zejména na vitamin B6 - pyridoxin, potřebný pro syntézu bílkovin v těle, vitamin B3 - niacin, důležitý pro okysličování organismu a kyselinu listovou, která je nepostradatelná pro krvetvorbu, zdravé nehty, kůži a vlasy, plodnost a správný vývoj plodu ve všech stádiích.

Melouny jsou také skvělým zdrojem karotenů, antioxidantů, které se starají o odbourávání toxických látek a pomáhají celkové obranyschopnosti organismu. Z karotenů syntetizovaný vitamin A je sám také silným antioxidantem, chrání sliznice těla, zároveň udržuje ve zdraví náš zrak a mentální svěžest a je prevencí některých typů rakoviny.


Dále v melounech najdeme např. železo, mangan, vápník, hořčík, zinek, draslík a jód, prvky nezbytné například pro krvetvorbu, mozek, nervy, pevné kosti a zuby, plodnost a sexuální libido. Přírodní cukry a všechny zmíněné vitaminy a stopové prvky, obsažené v této zelenině, jsou okamžitým zdrojem energie a stimulantem jak na úrovni fyzické, tak psychické, osvěžující účinek tedy neplyne jen z vysokého obsahu vody.
Někdy panuje klamný názor, že snažíme-li se zhubnout, meloun je kvůli obsaženým cukrům nepříliš vhodnou potravinou. Skládá se však až z 90% z vody, cukry tvoří jen asi 3-12% v závislosti na odrůdě. Nejméně cukru má meloun vodní, více pak meloun cukrový, což napovídá už sám jeho název. Energetická hodnota melounů se pohybuje někde mezi 19-35 kcal na 100 g váhy, což je velmi příznivá informace pro ty z nás, kdo hledí na svou váhu. Porce melounu nás zasytí i na několik hodin, přitom nám zajistí přísun velké spousty bioaktivních látek, je tedy vhodnou součástí diet a zdravého stylu stravování.

Neméně prospěšný je jeho čistící účinek. Ten zajišťují výše zmíněné antioxidanty, ale také vysoký obsah vody. Meloun má, jak je známo, stimulační účinek na naše vylučování. Při konzumaci nepřiměřeně velkého množství této zeleniny nám hrozí na vlastní kůži okusit jeho projímavý účinek, pokud ho však jíme rozdělený na porce během dne, v kombinaci s jinou, tuhou stravou, toto nebezpečí nám nehrozí.

Vychlazený meloun v horkém letním dni je lepší než lecjaká "chemická limonáda s ledem", osvěžující efekt je zaručený a navíc si tak doplníme látky, které se z těla vyloučily potem.
Meloun je v kombinaci s ovocem ideální do ovocných salátů, rozmixovaný nebo pokrájený se hodí do nealkoholických i alkoholických koktejlů, někteří gurmáni ho dokonce používají i do zeleninových salátů s přidáním např. sýra a ořechů.


Ze sladších a méně vodnatých odrůd, jako je meloun medový a ananasový, můžeme připravit i čerstvé dezerty s tvarohem a jogurtem. Osobně vřele doporučuji oblíbený předkrm z Itálie a Francie, medový meloun s parmskou šunkou.

POMERANČOVÝ DŽUS... bez mrkve

Pomerančový džus, i ten s mrkví, dělala moje maminka a já ho milovala. Dnes, v zcela přechemizovaném světě, se snažím podle možností, co nejvíce věcí dělat doma, jako naše babičky.
Oh, a vzpomínám si na ty kubánské... jiné tady ani snad nebyly.


5 pomerančů
1 citron
1 lžička kyseliny citronové
100 g třtinového cukru

Pomeranče důkladně omyjeme, jeden necháme celý a zbytek oloupeme. Rozkrájíme na několik dílů, dáme je do papiňáku, přilijeme 0,5l vody a vaříme 30 minut.Poté pomeranče důkladně rozmixujeme a přidáme 5 litrů vody převařené s cukrem a kyselinou citronovou. Přidáme vymačkaný citron a plníme do lahví. 

POMERANČ
Pomeranče obsahují téměř 80% vody a jsou bohaté na draslík, vápník a hořčík. Mimoto obsahují křemík. Svým obsahem organických kyselin citrónových a jiných ovocných kyselin se řadí mezi naše nejcennější ovocné plody.
Mají mnoho vitaminů A, B a C.

Existuje jen málo ovocných plodů, jejichž alkalizující účinek se na překyseleném těle tak rychle projeví. Často je pomeranč jedním z nejhodnotnějších plodů, který se může jíst při postní kůře. Strava sestávající z pomerančů a pomerančové šťávy, konzumovaná po tři až šest dnů bez ostatních potravin, se ukázala jako nanejvýš prospěšná.

Nejsou známé žádné jiné ovocné plody, které by měly od dětství až do vysokého věku tak dalekosáhlé účinky jako pomeranče a jejich šťáva. Měly by se jíst denně tak dlouho, dokud jsou na trhu, a to jako součást jídla, nebo mezi jednotlivými jídly.

Pomeranč by se měl sníst do 15 minut po rozkrojení nebo oloupání, protože rychle oxiduje.
Za žádných okolností by se k němu neměl přidávat cukr. Jestliže si ho chcete osladit, použijte medu.

pátek 1. srpna 2014

PEČENÉ BRAMBORY S GRILOVANÝM CELEREM


600 g brambor
sůl
1 lžíce sekané pažitky
1 kg celeru
olej
strouhaný celozrnný rohlík nebo hraška

Přepůlené brambory dáme na plech, osolíme a pečeme 20 minut doměkka. Mezitím si povaříme 5 minut celer nakrájený na silnější hranolky 3x6 cm. Necháme vychladnout, osušíme, potřeme olejem a obalíme ve strouhance. Vyskládáme na plech a grilujeme z každé strany asi 5 minut. Podáváme s bramborami  posypanými pažitkou.