Víme kam vlastně patříme, odkud jsme, kam jdeme, kam směřujeme, koho milujeme... a jestliže to ve svých srdcích víme a cítíme, proč s tím tak často nic neděláme... náš život přeci musí mít ještě jiný význam, dávat nějaký smysl, hlubší, silnější...

Translate

úterý 25. listopadu 2014

DÝŇOVÝ DŽUS s citrony


500 g dýně
150 g třtinového cukru
    2 citrony
    4 l vody


Dýni rozkrojíme, vyjmeme měkkou dužinu, nakrájíme na kostičky a spolu s dvěma oloupanými citrony nakrájenými na plátky vaříme doměkka v 0,5l vody. Přibližně 20 minut. Svaříme 4 l vody s cukrem. Vychladlé rozmixujeme a smícháme. Nalijeme do lahví, dobře uzavřeme a uchováme v chladničce.

sobota 22. listopadu 2014

MÁSLO S CHILLI A BYLINKAMI vegan

Tak jsem dnes sklidila mou okenní bylinkovou zahrádku:-)


100 g alsanu nebo jiného rostlinného tuku
    2 stroužky česneku
    1 chilli paprička
    1 velká hrst směsi čerstvých bylinek
       sůl

Bylinky v hmoždíři spolu s česnekem a chilli papričkou rozmělníme a přidáme alsan se solí. Třeme do jemné konzistence.
Směs bylinek se pro tentokrát skládá z bazalky, saturejky, koriandru, řeřichy, rukoly a máty.

Z másla uděláme váleček, který zabalíme do alobalu nebo potravinové folie. Máslo necháme 1 den odležet. V chladničce vydrží až 3 měsíce.

pondělí 17. listopadu 2014

LADÍME VŠE DO DETAILŮ

Potah na koš na šicí potřeby


Kostičkovanou látku jsem odstranila(jak bych ji také prala,že) a do košíčku ušila lněnou


No, a konečně také potah na šicí stroj

sobota 15. listopadu 2014

ANGLICKÁ SNÍDANĚ - vegan



V našich českých krajích není zvykem jíst fazole k snídani, já je ale na tuto úpravu miluji. Zde jíme chléb nebo rohlíky s máslem, taveným sýrem(jen doufám, že tato šílenost je jen zde a ne i jinde lol pochybuji), tvrdým sýrem, šunkou, salámem, džemem nebo míchanými vajíčky.

Fazole:
2 lžíce oleje
1 cibule
2 stroužky česneku
1 lžička dijonské hořčice
2 lžíce sojové omáčky
1 lžíce javorového sirupu
140 g rajčatového protlaku
sůl, pepř, chilli
plechovka červených fazolí

8 žampionů
rajčata nejlépe cherry
4 plátky celozrnného chleba
olivový olej na potření

Na oleji osmažíme nadrobno nakrájenou cibuli s česnekem. Přidáme hořčici, sojovou omáčku, javorový sirup, rajský protlak, sůl, pepř a chilli. Promícháme a přidáme fazole. Vaříme 10 minut.
Na plech si dáme žampiony, rajčata oloupeme a pokapeme olivovým olejem. Chléb olejem potřeme po obou stranách a vše dáme pod gril na 4 minuty. Chléb v polovině otočíme. 
Podáváme s pomerančovým džusem.



středa 12. listopadu 2014

ZELENÝ ČAJ PUNČ



200 g zeleného čaje
    1 skořice cca 6 cm
    1 lžička hřebíčku celého
    2 lžičky kardamomu
    1 lžička mletého zázvoru
    1 lžička mletého badyánu
    1 vanilkový lusk
kůra z jednoho pomeranče
kůra z jednoho citronu
hrst hrozinek

Skořici nalámeme, přidáme hřebíček, který můžeme podrtit v hmoždíři, přisypeme kardamom, badyán a vyškrábeme dřeň z vanilkového lusku. Najemno nastrouháme kůru z pomeranče, citronu a asi 2 cm kus zázvoru. Kůry se zázvorem necháme prosušit. Poté vše smícháme se zeleným čajem a vložíme do plechové nebo skleněné nádoby a udržujeme v suchu.

neděle 9. listopadu 2014

PAPRIKOVÝ DIP

Papriky prodlužují život

500 g červených paprik
    1 cibule
    2 stroužky česneku
    1 malá červená chilli paprička
    1 svazek petrželové natě
    1 snítka oregána
    1 lžíce olivového oleje
    2 lžíce dýňových semínek  
sůl, pepř

Papriky pečeme při 220°C 20 minut. Horké vložíme do mikrotenového sáčku a necháme vychladnout. Stáhneme slupku a spolu s cibulí, česnekem, chilli papričkou, petrželovou natí, oregánem, olejem, solí, pepřem a dýňovými semínky rozmixujeme. Vložíme do misky a ještě zalijeme olivovým olejem. Podáváme s opečeným celozrnným chlebem.  


ČERVENÉ PAPRIKY
Papriky se původně pěstovaly na okrasu nebo jen jako koření. Fakt, že se dá konzumovat i chutná dužnina, zjistili lidé až o mnoho později. Objeveny byly Španěly v Mexiku a u nás zdomácněly až zhruba v druhé polovině minulého století. Dnes existují papriky rozmanitých barev a tvarů, které nesouvisí jen s odrůdou, ale také se stupněm zralosti, protože zabarvení a síla dužniny se během zrání mění. K dispozici máme odstíny od žluté přes zelenou, oranžovou do červené, někdy i fialové druhy.

Paprika obsahuje velké množství fytonutrientů, jedná se tedy o velice prospěšnou zeleninu, která posiluje naši obranyschopnost a stimuluje zažívání, má dobrý vliv i na náš zrak a ochranu kůže, napomáhá lepší regeneraci tkání. Obecně platí, že bychom měli preferovat více vybarvenou zeleninu, protože obsahuje větší množství nutričně zajímavých látek. Z tohoto pohledu vyplývá, že z paprik je nejhodnotnější právě sytě červená, která je bohatým zdrojem vitamínu C, A, B1, B2 a E. Z minerálních látek obsahuje paprika draslík, hořčík, vápník, železo, zinek a jód. Vitamínu C je v paprice dvakrát až třikrát víc než ve stejném množství pomerančů! Což se zejména v rámci prevence chřipkových onemocnění vyplatí vědět. Právě kombinace vitamínů a fytonutrientů poskytuje tělu atraktivní formát pro vstřebání maxima užitečných látek. Je to tedy rozhodně prospěšnější než čerpání vitaminů ze syntetických doplňků stravy. Červenou barvu vytváří barvivo lykopen, které patří mezi karotenoidy a dále třeba lutein, nebo kapsaicin.

sobota 8. listopadu 2014

LILKOVÁ POMAZÁNKA

Název této pomazánky je Baba Ganoush v určitých oblastech Libanonu a Sýrii, V Egyptě Mutabbal.

1 velký lilek
1 lžíce olivového oleje
čerstvé petrželové lístky nadrobno nakrájené
2  velké stroužky česneku
1 lžíce tahini
1 lžíce citronové šťávy
sůl, pepř, chilli


Lilek propícháme a dáme pod gril v troubě a grilujeme 30 minut na 250°C. V polovině pečení otočíme. Lilek uzavřeme do sáčku a necháme vychladnout. Odstraníme slupku a dužinu dáme na cedník okapat. V míse rozmixujeme s olejem, čerstvými petrželovými lístky, česnekem, cibulí, tahini pastou, citronovou šťávou, solí, pepřem a chilli. Před podáváním zakapeme olivovým olejem. Podáváme s arabským chlebem pitou. Může se podávat také místo zeleninové přílohy v pokrmu.


LILEK
jinak také baklažán, pochází z jižní Evropy, hlavně z Balkánu. Pěstuje se jako zelenina, správně se však jedná o ovoce. Staří Řekové věřili, že nadměrná konzumace lilku připraví člověka o rozum. Proto jej zvali jablkem bláznů. Pak se ale přišlo na to, že když se nejí syrový, ale tepelně upravený, je vše v pořádku. Teplem se totiž zbaví nejen hořkosti dužniny, ale rozloží se i jedovatý solanin.

Vzhledem ke značnému množství karotenu jsou lilky vydatným zdrojem provitaminu A. Kromě toho obsahují řadu dalších důležitých vitaminů: například B3, známý také jako vitamin PP, který je nutný pro tvorbu hormonů estrogenu, progesteronu, testosteronu, kortizonu a dalších. Vždyť také Arabové a Španělé považovali baklažány za afrodiziakum. 


Dále je v lilku vitamin B6 (pyridoxin), který je nezbytný pro dobrou funkci imunitního systému, vitaminy B5 a B9 a malé množství vitaminu C.
Je také výborným zdrojem draslíku, v tomto směru předčí i zelí, cibuli, mrkev a salát. Obsahuje i řadu dalších minerálů a prvků, například železo, hořčík, zinek a mangan. 

Baklažán výrazně snižuje obsah cholesterolu v krvi. 

Brání lámavosti drobných krevních kapilár
Díky vysokému obsahu pektinů příznivě zlepšuje peristaltiku stav střevní mikroflóry
Má rovněž antioxidační účinky – obsahuje látky, které likvidují nebezpečné volné radikály podporující vznik rakoviny.




PAPRIKOVO - LILKOVÁ POMAZÁNKA
K lilku do trouby přidáme 2 červené papriky a připravíme stejným způsobem.


S RAJČATY A CIBULÍ

ještě přidáme:
1 menší cibule
2 rajčata
1 paprika... a postupujeme stejně jako v předchozích receptech



neděle 2. listopadu 2014

PRAŽENÁ DÝŇOVÁ SEMÍNKA


semínka z 1/2 dýně
2 lžíce třtinového cukru
2 špetky soli
1/4 lžičky mletého kmínu
1/4 lžičky skořice
1/5 lžičky chilli
1 lžíce oleje

Na pánvi rozehřejeme olej, vhodíme semínka a přidáme 1 lžičku cukru. Mícháme až cukr začne karamelizovat a odstavíme. V mističce smícháme druhou lžičku cukru se solí, kmínem, skořicí a chilli. Vložíme zkaramelizovanou dýni a pořádně promícháme.

sobota 1. listopadu 2014

PRAHA, KFC A HALLOWEEN... SAMHAIN svátek smrti

Mé děti KFC milují, co se dá dělat :-), tak jim zkusím připravit pikantní křidýlka i doma, ještě jsem je vlastně nikdy nedělala.
 

Nejdůležitějším svátkem prakticky v celém keltském světě byl vždy Samhain, Keltové tímto svátkem začínali nový rok. Slavil se v předvečer 1. listopadu a mnohé z jeho tradic se zachovaly dodnes.
V Americe jako Halloween a v českých zemích jako Dušičky. Samhain je známým svátkem smrti. Je to podobné jako na Beltine, kdy slavíme život, s rozdílem, že na Samhain slavíme smrt.



Noc Samhainu z 31. 10. na 1. 11. byla tou nejčarovnější nocí roku - v tuto dobu, jedinkrát v roce, se prolínal náš svět se světem mrtvých. Keltové v tuto dobu zažehovali ve svých obydlích posvátné ohně. To proto, aby mohly duše jejich předků navštívit svůj bývalý domov a ohřát se u ohně... Tyto ohně se zapalovaly v co nejhojnější míře, to aby duše nemusely dlouho bloudit. Snad mezi nimi nebyly jen dobré duše předků, ale i různé přízraky a strašidla, před kterými bylo třeba se míti na pozoru. Dodnes se o tom můžeme přesvědčit při oslavách Halloweenu, jehož tradice se v tyto dny dochovala v některých zemích západní Evropy a přeneseně i USA.
S ohněm je spjatý ještě další zvyk, udržovaný v některých zemích s keltskou tradicí po dlouhá staletí. Buď přímo o samhainské noci, nebo v některou z pěti následujících nocí se spalovaly figuríny ze starých hadrů vycpané slámou. Znázorňovaly veškerý smutek, bolesti a strasti uplynulého roku, jichž se lidé rituálně zbavovali, aby mohli takto očistěni začit další rok.
Při posvátné noci Samhainu vyjížděla z hloubi posvátných vrchů vojska dávných bojovníků, kteří zahynuli při obraně země. Jenom během této noci můžete spatřit přízračný průvod těch nejstatečnějších hrdinů keltského světa, jak objíždí vrchol hory a poté, za naprostého ticha, vpluje opět dovnitř. Tito bojovníci, věčně spíci v některých kopcích a horách, jsou připraveni - až bude zemi nejhůř - opět vzít své meče do rukou a bránit zemi proti vetřelcům. Tato legenda se nevztahuje jen k jedné z našich nejposvátnějších českých hor, Blaníku, ale i k asi dvaceti dalším kopcům v Čechách.
Patronkou tohoto poněkud strašidelného svátku byla neméně tajemná a strašidelná keltská bohyně Cailleach, mající mnoho různých krajových označení a podob. Snad už jen v pohádkách se dochovaly její někdejší názvy u nás, říkalo se jí "Spirálová baba", někdy "Matka hor" jindy prostě "Stařena". Byla vždy spojována se smrtí - ale také se znovuzrozením. Ve staré tradici totiž byla strážkyní kouzelného kotle, v němž se vařily letkvary, propůjčující obvykle hrdinům nadpřirozené vlastnosti. Známá byla také její schopnost ovlivňovat počasí a přisuzovalo se jí i vytvoření některých pohoří a hor.
Chladné období Samhainu bylo ideální pro rituály spojené s věštbami, obětováním bohům a vyprávěním příběhů. Bylo to období, kdy se lidé připravovali na zimu - porážel se dobytek, který by chladné období nepřežil, udilo a nakládalo se maso na zimu a lidé se více sdružovali pohromadě ve svých obydlích. Leckde se dodnes dochoval zvyk spojený s věštěním o Samhainu. Do ohně, zažíhaného o Samhainu, vhodil každý člen rodiny nebo klanu svůj označený kamínek. Ráno se pak z polohy těchto kamenů, nalezených v ohništi, předpovídal osud jeho majitele. Častým zvykem bylo též skákání přes ohně a tancování kolem nich.
O Samhainu bylo také důležité dát oběti bohům. Nebyly to však hrůzné lidské oběti, jak se můžeme dodnes dočíst ve spisech některých římských autorů včetně Cesara (Zápisky z války galské). Šlo totiž o římskou válečnou propagandu a snahu vykreslit zvyky Galů (Keltů) v co nejhorším světle. Ve skutečnosti šlo o symbolické dary v podobě různých rituálních předmětů i potravin pokládané na oltář. I když byly druhý den nalezeny nedotčené, věřilo se, že jejich nehmotná podstata přešla do světa bohů.

Vladimír Šiška


Halloween (nebo Hallowe’en, ale nikoliv Helouvín, Helloween nebo Haloween) je populární svátek, rozšířený zejména v anglosaských zemích. Připadá vždy na 31. října, kdy se americké ulice rozzáří svítícími dýněmi, mezi nimiž pobíhají děti ve strašidelných kostýmech.

Historie a původ Halloweenu

Slovo halloween je zkrácenina spojení „All-hallow-even“, což doslova znamená předvečer všech svatých. Lidé si v průběhu dne připomínají své příbuzné či známé, jenž je opustili.
Historie Halloweenu sahá až ke keltským slavnostem Samhain, kdy skotští Keltové slavili konec žní a příchod zimy, temnější části roku. Do Ameriky se Halloween rozšířil až s masovou imigrací Irů a Skotů v průběhu 19. století. Do té doby byly například Puritáni z Nové Anglie silně proti této tradici.

Symboly Halloweenu

Dýně je nejznámějším symbolem Halloweenu. Děti do ní za pomoci rodičů vydlabou co nejstrašidelnější obličej a dovnitř umístí svíčku. Vydlabanou oranžovou dýni známou jako Jack-o‘-lantern buď umístí před dům, nebo s ní obchází sousedy. Smyslem je vyhnat z okolí zlé duchy.
Zajímavostí je, že Skotové a Irové původně vydlabávali brukev vodnice, s dýní přišli až američtí imigranti. Oproti brukvi je dýni snazší vydlabat a výsledek je mnohem efektivnější.
Čarodějnice začali jako symbol Halloweenu chápat dávní Pohané. S příchodem křesťanství nicméně začaly být čarodějnice vnímány jako symbol zla.
Kočka byla jako posvátná bytost vnímána již Egypťany, kteří všechny kočky považovali za bohyně úrody. Od středověku byly všechny kočky brány za mazlíčky čarodějnic, a tak jako symbol Halloweenu přetrvaly dodnes.

Halloweenské hry, zvyky a tradice

Trick-or-treating je nejznámější tradicí Halloweenu, v překladu znamená Dejte mi koledu, nebo vám něco provedu. Děti ve strašidelných kostýmech obchází domy v sousedství, kdy zazvoní a poprosí majitele o koledu, nejčastěji sladkosti. Pokud odejdou s prázdnou, ztropí majiteli domku drobnou lumpárnu. Koledovat se chodí vždy po setmění, obvykle mezi 17:00 a 20:00 hodin.
Hororové historky jsou oblíbené u starších dětí, které si mezi sebou vypráví strašidelné příběhy. Čím strašidelnější, tím lepší. Mnoho amerických seriálů vysílá v halloweenském týdnu speciální čarodějnické epizody.
Halloweenský průvod má tradici ve městech, kde děti soupeří, který z nich bude mít nejoriginálnější a nejstrašidelnější masku. Mezi nejpopulárnější průvody patří newyorský The Village Halloween Parade.