Víme kam vlastně patříme, odkud jsme, kam jdeme, kam směřujeme, koho milujeme... a jestliže to ve svých srdcích víme a cítíme, proč s tím tak často nic neděláme... náš život přeci musí mít ještě jiný význam, dávat nějaký smysl, hlubší, silnější...

Translate

sobota 20. prosince 2014

KARAMELY

Tak jsem nestačila vyfotit hotové, dříve se snědli...tak příště:-)

Bylo to snad nejoblíbenější cukroví 19. století, které zdobilo vánoční stlk i stromeček. Karamely se balily do barevných papírků.

300 g třtinového cukru
200 ml kokosového mléka
  90 g rostlinného tuku
    1 vanilkový lusk 


V kastrůlku rozpustíme cukr a necháme zkaramelizovat. Do částečně vychladlého karamelu přidáme kokosové mléko, vanilku a rostlinný tuk. Na mírném ohni, za častého míchání, necháme ztuhnout. Potom vylijeme na plech vyložený alobalem. Jakmile karamel začne tuhnout, nakrájíme ho na kostičky a ihned od sebe oddělíme, aby se neslepily. Necháme důkladně vychladnout. Balíme do celofánu nebo barevných papírků.
Můžeme také nechat více tekutý, nalít do sklenice a poté potírat palačinky, přidávat do krémů, mazat na chleba nebo jen tak mlsat:-)

pátek 19. prosince 2014

VÁNOČKA



Pečení vánoček je v českých zemích dlouhou tradicí. Vánočce se také říkalo štědrovka nebo húscí.

1 000 g špaldové mouky
   500 g ovesného mléka
   160 g třtinového cukru
   160 g rostlinného tuku
   100 g hrozinek
     80 g droždí
  strouhaná kůra z jednoho citronu 
      4 lžičky tapiokového škrobu

Mouku vsypeme do mísy, uprostřed uděláme důlek, do kterého vlijeme trochu ohřátého mléka, lžičku cukru a droždí. Necháme vzejít kvásek, asi 15 minut a přidáme zbytek mléka, cukru, škrob a rozpuštěný tuk. Nakonec přidáme hrozinky a citronovou kůru. Uhněteme hladké pružné těsto, které necháme hodinu kynout. Plech vyložíme pečícím papírem a troubu předehřejeme na 200°C. Z těsta vytvoříme 6 stejně dlouhých válečků a upleteme vánočku. Necháme 20 minut kynout a upečeme dozlatova ve vyhřáté troubě přibližně 35 minut.


VÁNOČKA
Často se vánočka konzumuje v kombinaci s máslem, medem, marmeládou, džemem či povidly, nebo lámaná a namáčená v kávě, meltě, mléce atd.
Vánočka má svým tvarem připomínat malého Ježíška zabaleného v peřince, je proto symbolem nového života a plodnosti.

Správně se plete z devíti copů. Spodní čtyři symbolizují čtyři živly, tedy oheň (Slunce), vodu, zemi a vzduch. Prostřední tři copy představují rozum, cit a vůli člověka. Vrchní dva copánky se upínají k tomu, co vede člověka nejvýše, tedy k vědění a lásce.

Vánočka má dlouhou historii a udržela se v oblibě až do dnešní doby. V minulosti byla pojmenována jako „húska“ nebo „calta“ a někde se v Čechách dodnes setkáváme s nejrůznějšími pojmenováními, které se liší v závislosti na místní tradici. Můžeme se tak setkal s pletenicí, pletankou, žemlí, štědrovicí, štědrovečernicí, štrickou, štruclou či ceplíkem.

Předchůdcem dnešní vánočky je tzv. calta - staročeské moučné pečivo, které mělo podobu nepleteného bochníku a na českém území se peklo už ve 14. století. Vzhled calty se s ubíhajícími věky postupně změnil v pečivo pletené z několika pramenů, tedy v dnešní vánočku. První písemné zmínky o ní pocházejí z 16. století.

Pečení vánočky bylo zpočátku výsadou příslušníků pekařského cechu, který mezi ostatními odjakživa zastával vysoké postavení. Každé štědrovečerní dopoledne se na Pražský hrad vydalo šest bíle oděných pekařských tovaryšů, kteří v rukou nesli dlouhé ohoblované prkno a na něm velikou vánočku s rozinkami a sypanou madlemi. Ta měla přijít na stůl nejvyššímu královskému purkrabímu. Hloučky Pražanů čekaly na poselstvo pražského pekařského cechu již před Karlovým mostem a některé roky se sešlo tolik lidí, že pekaře musela obklopit městská stráž, aby vůbec vánočku donesli na Hrad bez úhony. Zlomená, či jinak poničená vánočka znamenala pro cech obrovskou ostudu.

Od 18. století si vánočky začali lidé péct sami doma. Recept se dědil z generace na generaci a krajově se lišil. Samotné pečení této sváteční pochoutky bylo rituálem – hospodyně se oblékla do bílé zástěry, uvázala bílý šátek a mlčky zadělala těsto. Při jeho kynutí pak měla vyskakovat do výšky, aby se nezdrclo. Do těsta se mohla také zapracovat mince a ten, kdo ji ve svém kousku našel, měl být celý příští rok zdráv a bohatý. Pokud se vánočka připálila nebo při pečení praskla, bylo to pro domácnost špatné znamení.

Na Štědrý den upekla hospodyně jednu vánočku pro každého člena rodiny a také jednu větší, zdobenou rozinkami a mandlemi. Ta přišla na štědrovečerní tabuli a nakrojit ji mohl jedině hospodář. Po krajíčku z ní dostal každý člen domácnosti, včetně dobytka, neboť se věřilo, že mu to přinese zdraví a ochranu před zlými silami. Někde se kousek vánočky hodil do studny, aby bylo napřesrok hodně vody, jinde se kousek vhodil do domácího krbu. Co se nesnědlo při večeři, nechávalo se na stole pro duše zemřelých, které se toho dne prý vracejí na zem. Kousky vánočky se také dávaly koledníkům na sv. Štěpána.

MANDARINKOVÝ DŽUS

  
 5 mandarinek
  1 citron
  100 g třtinového cukru

Oloupané mandarinky rozmixujeme s půl litrem převařené vody a jedním oloupaným citronem. Přilijeme 2,5 litru převařené vody s cukrem, naplníme do lahví a skladujeme v chladu.

MANDARINKY
Mandarinky se od 19. století, kdy byly dovezeny z Číny, pěstují v jižní Evropě, severní Africe a Americe. (Pomeranče byly dovezeny už v 16. století.)

Složení mandarinek je podobné jako u pomerančů, i když vitamin C, minerály, organické kyseliny a další výživné látky jsou v nich zastoupeny v menším množství. Také jejich léčivé vlastnosti jsou stejné jako u pomerančů, jen účinky jsou o něco slabší. Pomáhají v boji s infekcemi, ředí krev, snižují krevní tlak, mají laxativní (projímavé), remineralizační, protialergické, protirakovinné a očistné účinky. Protože se dobře konzumují a jsou lehce stravitelné, doporučují se zejména dětem a starším lidem. 

Pomáhají v boji s infekcemi, posilují organismus a doplňují ztrátu minerálů. Doporučují se zvláště při nachlazení, horečce a faryngitidě. Mandarinková kúra přináší výborné výsledky při hypertenzi a arterioskleróze.

Každé ovoce má protirakovinné vlastnosti, a proto jeho pravidelnou konzumaci můžeme použít jako součást prevence rakoviny. Citrusové plody jsou však po této stránce výjimečné, protože obsahují vyváženou kombinaci protirakovinných látek, jako jsou flavonoidy, limonoidy, pektin a vitamin C. Protože se účinky těchto látek vzájemně umocňují, jejich preventivní působení je několikanásobně vyšší, než když se užívají izolovaně jako léky. Je tedy daleko výhodnější a účinnější konzumovat je jako součást pomerančů, mandarinek nebo citronů.
Četné vědecké výzkumy opakovaně potvrdily souvislost mezi konzumováním citrusů a sníženým rizikem rozvoje rakoviny u laboratorních zvířat. Je vysoce pravděpodobné, že obdobný efekt citrusy mají i u lidí, a to nejen na riziko vzniku karcinomu, ale i jiných zhoubných onemocnění. 

Jíst mandarinky a cítit jejich vůni je skutečný požitek. Abychom zcela využili jejich terapeutickou hodnotu, měli bychom jich denně sníst 6 až 8 kusů.

Mandarinková kúra
Denně se konzumuje 1,5 až 2 kg mandarinek jako jediné potravy, a to jednou nebo dvakrát týdně po dobu jednoho měsíce. Protože se tato kúra obvykle provádí na podzim či v zimě, nemusí se zvyšovat denní příjem tekutin.
Dr. George D. Pamplona-Roger, z knihy „Encyklopedie léčivých potravin“. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.

čtvrtek 18. prosince 2014

KOKOSOVÉ KULIČKY


75 g rostlinného tuku
75 g špaldové mouky
75 g třtinového cukru
30 g kakaa
30g strouhaného kokosu
popř.studená voda


Ze všech ingrediencí vypracujeme vláčné hladké těsto, z kterého tvořím malé kuličky. Dáme je na plech vyložený pečícím papírem a pečeme 15 minut na 180°C. Ještě teplé obalíme ve strouhaném kokosu.

neděle 7. prosince 2014

RYCHLÝ CHLÉB



250 g špaldové mouky
250 g celozrnné pšeničné mouky... nebo mix pšeničné s žitnou
500 ml vlažné vody
1 lžička soli
1 lžička mletého kmínu
1 lžička mletého koriandru
1 lžička třtinového cukru
20 - 25 g kostky droždí 

Tento chléb nedělám v pekárně, nasypu do mísy mouky se solí, přimíchám kvásek z vody s cukrem a droždím, přidám kmín a koriandr a uhnětu těsto, které se nelepí na stěny mísy a přendám do formy dlouhé 30 cm vymazené olejem a vysypané celozrnnou moukou. Nechám půl hodiny kynout a peču na 200°C 30 až 35 minut. Poté vyjmu z formy a nechám dobře prochladnout.




PŠENICE ŠPALDA 
(Triticum spelta) je starobylý druh rozpadavé pšenice. Její „sladkostí a tučností“ se živili již staří Egypťané, Keltové a Germáni. V Evropě byla pěstována již před osmi tisíci lety. Později však ustoupila šlechtěné pšenici, která vykazovala vyšší výnosy.


Špalda je jednoduchá pšenice s lámavým vřetenem klasu a čtyřkvětými klásky, ze kterých se vyvíjejí dvě štíhlé obilky, pevně uzavřené v pluše a plušce. Je považována za zdravější alternativu šlechtěné pšenice (pšenice ozimé). V současnosti je pěstována téměř výhradně na polích biofarmářů. Díky značné odolnosti proti škůdcům, neduhům a nepřízni počasí nachází dobré využití právě v ekologickém zemědělství.

 

Sladká a tučná, přesto se po ní hubne

Když svatá Hildegarda prohlásila, že špalda je sladká, neznamená to, že je jako cukr nebo slad. Třebaže ze špaldy lze skutečně vyrobit slad – jako z každého obilí nebo z rýže – zde je míněna zejména ta skutečnost, že špaldová mouka je přirozeně nasládlá.


Takže, hospodyňky, pokud chcete upéci velmi dobrou buchtu nebo koláč, je vhodné dát do těsta díl špaldové mouky. Výrobek tím získá na chutnosti a podíl klasického cukru v něm přitom bude nižší.



Špaldová mouka, ačkoliv je celozrnná, vypadá velmi světlá, skoro jako bílá mouka. Její nutriční hodnota dalece přesahuje mletou bílou mouku, která je proti špaldě – mírně řečeno – jalová! Špaldových koláčů sníte méně, než těch z běžné mouky, protože špalda je velmi výživná. Je výjimečná svým složením a nevšední ořechovou chutí. Odtud se brala „tučnost“, kterou chválila svatá Hildegarda. Není to tučnost, jakou byste si představovali u sádla nebo dobře prorostlého bůčku. Špaldovou „tučností“ jsou její významné nutriční hodnoty. Se svým vysokým obsahem vlákniny a lepku obsahuje téměř všechny základní složky, důležité pro lidský organismus. Zatímco má vysoký podíl bílkovin, tuku s vysokým obsahem nenasycených mastných kyselin, sacharidů, minerálů a vitamínů skupiny B, neobsahuje cholesterol.


Špaldě jsou připisovány pozitivní účinky na stimulaci imunitního systému. I moderní medicína potvrzuje slova svaté Hildegardy, že špalda vzkřísí i (polo)mrtvého.



Zároveň je špalda lehce stravitelná a má mnohem nižší toxicitu pro choulostivé jedince, alergické na lepek. V některých případech alergii vůbec nespouští.

 

Chutná, hřeje, chrání před deštěm

Špalda poskytuje především celozrnnou mouku. Ta se od bílé mouky liší tím, že je při mletí zpracováno celé vyčištěné zrno. V mouce jsou tak zachovány obalové vrstvy a klíček, které obsahují nejvíce cenných látek. Špaldovou mouku můžete použít do polévek, omáček, knedlíků. Pečivu propůjčuje delší trvanlivost. Chléb, upečený s podílem špaldové mouky vás potěší výraznou chlebovou vůní, popraskanou kůrkou a vláčností.


Ze špaldy se vyrábí krupice, kernoto nebo špaldoto, které je alternativou rizota. Špaldové vločky mohou být základem do müsli. V neposlední řadě je tu bulgur, známý asi přes 4000 let. Při jeho výrobě se vyčištěné zrno po termickém ošetření párou usuší a následně drtí. Není pak už nutno jej vařit, takže se nabízí jako zavářka do hotových polévek nebo k použití jako těstovina. Nechybí ani špaldové těstoviny jako takové.


Ze špaldy se praží skvělá špaldová káva, která je bez kofeinu a svou jemnou chutí a vůní uspokojí i náročné gurmány. Jsou využívána i zelená zrna („grünkern”), jejichž speciální přípravou se získává tzv. zelený kaviár.





středa 3. prosince 2014

JABLEČNÁ MASKA proti vráskám



Nastrouháme oloupané jablko úplně najemno, přimícháme půl lžičky mleté skořice a aplikujte na tvář a krk jako masku po dobu 20 minut. 

Takto připravená maska je plná vitaminů a pomáhá redukovat vrásky na krku. 

          Skořice jako tajemství krásné pleti
Nejen v léčitelství je skořice upřednostňována jako jedna ze zcela přírodních možností, kterou lze dosáhnout pozitivních změn. Blahodárně působící vlastnosti jsou využívány i v kosmetice. Málokdo tuší, že v tomto ohledu byla skořice považována za zázračnou mnohem dříve než právě při terapii různých zdravotní obtíží či v kuchyni při přípravě pokrmů. Na strie a zpevnění kůže neexistuje nic spolehlivějšího, než je krém se skořicí. Jelikož je prokázáno, že skořice umí regenerovat tkáně, zlepšovat celkový metabolismus buněk a urychlovat látkovou výměnu, hovoří se o ní nejčastěji v souvislosti s potlačováním projevů celulitidy, a to s pomocí speciálních zábalů, kdy je skořicový krém nanesen na postižená místa, aby odbourával škodliviny nahromaděné v pokožce. Celá snaha se následně podporuje stlačením končetin v bandážích a působením na lymfatické cévy. Tuto proceduru dnes nabízí téměř každý kosmetický salón, podobně se však o svou pokožku můžete postarat i doma. Skořicovou mast si můžete obstarat v lékárně, nebo si směs na zábal vyrobit ze snadno dostupných ingrediencí – jogurtu, tvarohu, olivového oleje a samozřejmě skořice. 
Více zde: http://www.uspesna-lecba.cz/co-se-vas-tyka/skorice-a-jeji-lecive-ucinky/

 Odborné studie o skořici
Jedna z prvních studií se zajímala o skořici jako léčivý prostředek proti diabetu - byla podávána v denním množství 1, 3, nebo 6 gramů po dobu 40 dní. Vědci v Pákistánu zjistili u lidí s diabetem tyto účinky:
  • hladina cukru v krvi se snížila o 18-29% (to představovalo pokles o 1-2,5 mM)
  • LDL cholesterol poklesl o 7-27%
  • celkový cholesterol se snižoval o 12-26% beze ztráty ochranného HDL cholesterolu
  • hladina triglyceridů se snižovala o 23-30%
Přínosy užívání skořice vždy trvaly i po ukončení jejího užívání. To znamená, že pokud je skořice užívána pravidelně, není nutné ji brát každý den, aby se dostavily všechny přínosy v podobě snižování krevního cukru a hladin LDL cholesterolu a triglyceridů. V zájmu vyvolání léčebného účinku skořice je však nutné zmínit závěr jedné nedávné studie, která nezaznamenala téměř žádné účinky po 14 dnech jejího užívání. Podle všeho je potřeba s užíváním vydržet alespoň po dobu 40 dnů, než si můžete dovolit přestávky a přitom využívat její ochranné účinky.
 
Od první publikace studií z Pákistánu v roce 2003 se na účinky skořice zaměřilo nejméně 52 dalších odborných prací. Většina oponentur se opírala o věcné tvrzení, že samotná skořice nemůže dostatečně upravit plně rozvinutý diabetes. Pro diabetiky by ale mohla skořice být jednou z mnoha různých cest léčby. Je ale potřeba upozornit, že lidé, kteří užívají léky, jako je inzulin nebo přípravky na zředění krve, by měli napřed konzultovat se svým lékařem, než začnou užívat větší množství skořice.

OVESNÁ MASKA pleťová



2 lžíce ovesných vloček
1 lžíce olivového oleje
1 lžička medu

Ovesné vločky pomeleme a smícháme s olejem a medem. Naneseme na pleť a necháme 15 minut působit. Opláchneme teplou vodou a pleť nakrémujeme.

Výživná maska na zralou pleť. Masky si nanáším na pleť vždy ve vaně, přijde mi to velice praktické, zvláště když se masky odlupujou či jinak opadávají.

Oves
je cenný hlavně pro značný obsah vitaminů B a minerálů. Má antidepresivní účinky, takže pomáhá odbourávat stres, skleslost, špatnou náladu a nervové potíže. Prospívá rekonvalescentům, při vyčerpání a únavě organismu, při nechutenství. Snižuje hladinu cholesterolu v krvi, pomáhá regulovat činnost hormonů a chrání střeva. Odstraňuje zácpu. 
Má čistící účinky, a to nejenom vnitřně, ale i zevně. V kosmetice se používají ovesné vločky k léčbě ekzémů a kožních problémů a to ve formě obkladů, také se používají na vrásky, akné a regeneraci.