Víme kam vlastně patříme, odkud jsme, kam jdeme, kam směřujeme, koho milujeme... a jestliže to ve svých srdcích víme a cítíme, proč s tím tak často nic neděláme... náš život přeci musí mít ještě jiný význam, dávat nějaký smysl, hlubší, silnější...

Translate

neděle 29. března 2015

RÝŽOVÁ KAŠE SE SKOŘICÍ




250 g rýže sladké

750 g ovesného mléka
3 lžičky třtinového cukru
třtinový cukr, javorový sirup, mletá skořice a Alsan podle chuti




Rýži s  třtinovým cukrem uvaříme v ovesném mléce do měkka. Naservírujeme do mističek, pocukrujeme skořicovým cukrem, polijeme javorovým sirupem a přidáme rozpuštěné rostlinné máslo Alsan.


používám tuto

pátek 27. března 2015

ARABSKÝ CHLÉB PITA



celozrnný pita chléb

Pita či chléb libanonský je synonymum Arabského kulinářského světa. Jeho příprava je jednoduchá a každý ji doma hravě zvládne. Je také známý jako ,,kapesní chléb,, který umožnuje snadné použití pro sendvičové náplně. Jedná se o tradiční jídlo blízkovýchodní a středozemní kuchyně.


chléb pita z hladké mouky

500 g celozrnné pšeničné, špaldové nebo hladké mouky
250 ml vlažné vody
    6 lžic olivového oleje
    1 lžička soli
 1/2 lžičky cukru
21 g droždí

Z mouku, soli, olivového oleje, cukru, droždí a vody vypracujeme hladké těsto, a to tak, abychom do něj dostali co nejvíce vzduchu. Necháme kynout 1 hodinu na teplém místě v míse, kterou jsme předtím vymazali lžící olivového oleje.
Těsto opatrně vyndáme a rozdělíme na 6 částí a z každé části vytvoříme kouli (cca velikost malé pěstičky), kterou necháme chvilku odpočinout. Každou rozválíme do kulaté placky 15-20 cm v průměru a 3-4mm tlusté Vyválené placky necháme opět odpočívat (cca 10min).  Mezitím si rozpálíme troubu na cca 200-220 stupňů. Odpočatou pita placku v rychlosti přemístíme do trouby a při ideálních podmínkách se vám placka krásně nafoukne během 4 minut. Jakmile se placka nafoukne, v rychlosti ji otočíme a dále pečeme už asi jen minutu až minutu a půl na nejnižším patře.


středa 25. března 2015

DOMÁCÍ NUTELLA



150 g lískových oříšků
200 g hořké čokolády 70%
100 až 150 g cukru moučka
100 g rostlinného oleje
  50 g ovesného sušeného mléka
  50 g kakaa
 

V troubě předehřáté na 180 °C opékáme lískové oříšky asi 10 minut nebo dokud lehce nezhnědnou. Když trochu zchladnou, zabalíme je to utěrky a drhneme tak, abysme odstranili co nejvíce slupek. Necháme vychladnout.
Čokoládu rozehřejeme ve vodní lázni, přidáme rozmixované lískové oříšky, rostlinný olej, kakao, cukr moučka a sušené mléko. Vše ještě promixujeme a vlijeme do sklenice. Můžeme uskladnit při pokojové teplotě 14 dní, raději dávám do chladničky.


AVOKÁDO - BANÁNOVÝ DEZERT


1 avokádo
1 lžička citronové šťávy
1 banán
3 lžíce jemně nastrouhaného kokosu
1 lžíce agávového sirupu
1 lžíce kakaa

Avokádo smícháme s citronovou šťávou, přidáme nakrájený banán, kokos, agávový sirup, kakao a vše rozmixujeme. Nalijeme do skleničky a ozdobíme.

AGÁVOVÝ SIRUP 
je přírodní mexické sladidlo na bázi fruktózy. Sirup je v použití srovnatelný s javorovým sirupem, je poměrně vodnatý a řídký s vysokou sladivostí. Používá se jak do těsta, cukrovinek, nápojů, kaší, marmelád, tak i třeba do čaje či kávy. V podstatě se jedná o sladkou šťávu z kaktusu, která vytéká z listů po jejich naříznutí. Obsahuje velké množství fruktózy, menší množství glukózy a sacharózy. Sirup má nízký glykemický index a je vhodný také pro diabetiky. Velmi dobře se tráví, podporuje metabolické funkce, čištění krve a má protizánětlivé účinky. Při použití stačí malé množství, podstatně menší oproti cukru, medu nebo obilnému sladu.

pondělí 23. března 2015

JOGURTOVÝ CHLÉB


500 g sojového jogurtu
150 g pšeničné chlebové mouky
150 g žitné chlebové mouky
300 g pšeničné celozrnné mouky... použila jsem střední "Mlýn Pohronský Ruskov"
    1     lžíce tapiokového škrobu
    2    lžičky třtinového cukru
    1    kostka droždí
    4    lžíce slunečnicového semínka
    2    lžičky kmín 
    2    lžíce oleje
    2    lžičky soli

Mouky smícháme s tapiokovým škrobem, uděláme důlek do kterého rozdrobíme droždí, přidáme třtinový cukr, trošku vlažné vody a necháme vzejít kvásek. Potom přidáme sojový jogurt, kmín, slunečnicová semínka, olej a sůl. Uhněteme pružné těsto, popř. použijeme vlažnou vodu a necháme vykynout do dvojnásobku. Pečeme v troubě 20 minut na 200°C a 10 minut na 180°C.

Na tomto chlebu je jasně vidět, jak jsem si práci zjednodušila a místo potření chleba vodou, jsem ho polila. Alespoň můžeme vidět, jak je po "potírání" vodou při pečení krásně lesklý.:-)

Totiž, někdy si myslím, že jsou některé věci zbytečné, zdlouhavé či jinak otravné, ale postupem času zjišťuji, že určité, byť jen maličkosti, jsou velice užitečné, zdokonalující danou věc nebo jsou prostě jen tak krásné.   

SLUNEČNICOVÉ SEMÍNKO
dobré na nervy, pokožku, klidný spánek,zpomaluje proces stárnutí, na migrénu, astma, snížení krevního tlaku i cholesterolu.Nejlépe nechat odležet ve vodě nebo nechat naklíčit.Mnohostranné použití od jogurtu, pečiva, pomazánek, salátů až po těstoviny.

neděle 15. března 2015

FRANCOUZSKÉ BAGETKY kváskové



300 g žitného kvásku
500 g špaldové mouky  
2 lžičky tapiokového škrobu
300 ml vody
1 lžička soli
2 lžičky třtinového cukru


Mouku smícháme s kváskem, solí, škrobem, cukrem a vodou. Umícháme těsto, které necháme 30 minut odpočívat, potom přidáme tolik mouky,  abychom měli pružné hladké těsto. Vytvarujeme bagety, do kterých uděláme zářezy ostrým nožem a necháme asi tak 2,5 až 3 hodiny kynout. Pečeme na 250°C 10 minut a na 220°C dalších 10 minut.

Podle francouzů nesmí být bageta starší než půl dne. 


BAGETA
Bageta (francouzsky baguette – proutek, hůlka) je druh pečiva, pocházejícího z Francie, které je neobvykle dlouhé v poměru ke své celkové velikosti. Běžná bageta je pět až šest centimetrů široká, tři až čtyři centimetry vysoká, ale může být až metr dlouhá. U čerstvě pečených baget je kůrka obzvláště křupavá.

Kratší bagety se dají velmi dobře použít pro přípravu sendvičů. Bagety se také dají nakrájet na malé krajíčky a použít jako obložené chlebíčky nebo jednohubky se šunkou, sýrem, majonézou, vajíčkem a dalšími vhodnými potravinami. Bagety jsou součástí tradiční francouzské kontinentální snídaně, při které se na krajíčky bagety maže džem a ty se pak máčí do kávy nebo horké čokolády.

Ty malé dělala dcera a povedly se, že?

ANGLICKÝ SENDVIČOVÝ CHLÉB kváskový



750 g špaldové  mouky                                                           300 g žitného kvásku
200 ml vlažného ovesného mléka                                        450 g špaldové mouky
200 ml vlažné vody                                                                 200 ml vlažného ovesného mléka
    1 lžička javorového sirupu                                                 200 ml vlažné vody  
    2 lžíce oleje                                                                                 1 lžička javorového sirupu 
  1 lžička soli                                                                                   2 lžíce oleje
 32 g čerstvého droždí                                                                  1 lžička soli


po vykynutí

Do mísy vsypeme mouku, uděláme důlek, do kterého rozdrobíme droždí, přidáme agávový sirup a trochu vlažného mléka a zaděláme kvásek. Až kvásek pěkně vzejde, asi za 5 minut, začneme zadělávat těsto: postupně přilijeme zbytek ovesného mléka, vodu, olej a přidáme sůl. Hněteme asi 10 minut, aby vzniklo pružné hladké těsto. Necháme hodinu a půl nebo do dvojnásobku na teplém místě kynout. Těsto znovu prohněteme, dáme do vymazané formy a necháme opět hodinu kynout. Postříkáme vodou a pečeme asi 35 až 40 minut na 190°C předehřátou troubu. 
Druhý recept je na kváskový sendvičový chléb. Všechny ingredience smícháme a utvoříme vláčné pružné těsto. Vodu přidáváme podle konzistence těsta. Vložíme do formy na chléb a necháme kynout do dvojnásobku. Pečeme jako předchozí variantu. Jestliže máme rádi tmavší kůrku po celém chlebu, 5-10 minut před koncem pečení vyklopíme a volně dopečeme.

 

SENDVIČ
Anglické pojmenování obložených chlebíčků zní podle svého vynálezce "Sandwiches". Francouzský kronikář Pierre Jean Grosley píše ve své knize r. 1776 o slově sandwichs, kterým je označován nový druh pokrmů podávaných v londýnské společnosti. Lord Sandwich, požitkář z doby Jindřicha III, byl též velkým hráčem a proseděl celé dny a noci u zeleného hracího stolu. Poněvadž nechtěl od stolu ani na okamžik povstat, zavolal pokaždé když měl hlad svého sluhu a řekl: "Přines kus chleba a dej do něho kus roštěnky!" Sluha potřel dva kusy chleba máslem, obložil jej masem a přinesl svému pánovi k hracímu stolu. Tento příběh se prý udál roku 1733. A tak se údajně zrodily obložené chlebíčky. Lord Sandwich měl vysoké postavení v několika úřadech, a když byl jmenován kancléřem univerzity cambridgeské, pokusili se ho jeho kolegové pohněvat, když dobře věděli, že lord Sandwich byl velmi hrdý na svůj vynález obložených chlebíčků, a proto uveřejnili článek, ve kterém tvrdili, že již staří Římané jedli chleby obložené studeným masem. Je ale takřka jisté, že chleby se studeným masem starých Římanů byly zcela něčím jiným, poněvadž maso bylo zapečeno ve chlebě uvnitř.


Francouzští historikové kuchařského umění tvrdili, že Napoleon I. uvedl obložené chlebíčky do světa a módy, protože neměl nikdy čas k jídlu, a proto jedl nejraději studené chleby, obložené jen masem a pokrmy už hotovými.

Švédové vypráví, že již Karel XII. zřídka našel čas, aby zasedl k jídelnímu stolu, nýbrž že častokrát rozmazal kousek másla palcem po chlebě, a na namazaný chléb položil pak kousek ryby, masa, sýra apod. Se svými zvyky přiváděl mnohokrát v úžas i drážďanský dvůr.

Historik Gibbon vypráví, že v roce 1762 pozoroval v hostinci, jak nejjemnější členové společnosti jedli chleby obložené masem. Ať již byl pravým vynálezcem kdokoliv, jisté je, že do konce 18. století se staly obložené chlebíčky velmi oblíbeny a Byron píše ve svém "Donu Juanovi" následující: "Sandwich, víno a dobrá chuť jsou věci, které nejvíce slouží k rozptýlení anglického večera."

Po zavedení železnic získaly obložené chlebíčky ještě větší oblibu, poněvadž na stanicích s krátkými zastávkami je mohli cestující odnést do vlaku. Nejvíce však byl tento druh potravy rozšířen automaty.

Sendvič je široce oblíbeným typem rychlého občerstvení, respektive tzv. convenience potravin. Lze si ho totiž snadno vzít do práce, školy, na výlet nebo jako součást piknikového občerstvení, tedy s sebou.

Náplň sendviče obvykle tvoří různé druhy zeleniny, sýrů, masa a dále pak vejce či různé omáčky. K přípravě se používá buďto chléb nijak neupravovaný, anebo může být předem namazán máslem, olejem, hořčicí či kečupem za účelem zvýraznění výsledné chuti sendviče.

Italština používá pro sendvič vlastní název tramezzino, který vytvořil básník a vlastenec Gabriele d'Annunzio.

čtvrtek 12. března 2015

CARPACCIO Z ČERVENÉ ŘEPY nevařené





Ochutnat syrovou červenou řepu jsem stále odkládala, jelikož jsem se té chuti obávala a byla to chyba. Je totiž delikátní!

1 malá červená řepa
1 lžíce olivového oleje
1 lžíce citronové šťávy
1 lžička balzamikového octa
1/4 lžičky třtinového cukru
50 g tofu
ořechy, rukola
sůl, pepř




Červenou řepu oloupeme a nakrájíme na tenké plátky. Krájela jsem na struhadle. Olivový olej smícháme s citronovou šťávou, balzamikovým octem, třtinovým cukrem, solí a pepřem. Promícháme s červenou řepou, vložíme do misky, rozdrobíme na ní tofu, posypeme mletými ořechy a rukolou.


Červená řepa

je vysoce zásaditá a jako taková je schopna potlačovat nejen viry a bakterie, ale účinně nám pomáhá bojovat s často rozšířenými mykózami. Je-li správně pěstována, obsahuje dostatek selenu a dalších minerálů, a tak se stává přímo zásobárnou přírodních látek prospěšných našemu tělu a též i bránících vzniku rakoviny.
Červená řepa zbavuje mozek jedovatých kovů, například hliníku. Je kvalitním zdrojem kyseliny listové, vitamínu C a zejména draslíku, který upravuje srdeční činnost, udržuje normální krevní tlak a napomáhá správné činnosti nervové soustavy. Poskytuje tělu křemík, který posiluje kosti, cévy i kůži.
Již jsem v některých poznámkách uvedených u receptů zmiňovala, že kromě červeného barviva, které je důležitým antioxidantem, červená řepa obsahuje i vzácné stopové prvky rubidium a cezium.


Význam červené řepy

Shrnutím jejích účinků dostáváme v podobě této zeleniny do rukou účinného a přitom levného pomocníka proti celkovému poklesu imunity a pro posílení těla v mnoha směrech.


  • podporuje peristaltiku střeva, čímž odstraňuje zácpu
  • podporuje činnost žaludku a žlučníku
  • odstraňuje z těla jedovaté látky
  • vytváří vazivové tkáně
  • zesiluje stěny cév
  • zlepšuje využití bílkovin
  • zajišťuje duševní pohodu
  • zpevňuje pokožku
  • napomáhá při alergiích
  • aktivuje tvorbu červených krvinek
  • má kladný vliv na revma
  • je cenným pomocníkem v boji proti mykózám
Myslím si, že červená řepa je v našich krajích nedoceněna. Mnoho lidí ji na trhu míjí bez povšimnutí a je to škoda, protože její častá konzumace v jakékoliv podobě je v mnoha směrech prospěšnější než velké dávky vitamínových či jiných potravinových doplňků. I sušená je velmi účinná a podporuje regeneraci tělesných a mozkových buněk.

Doprovodné účinky

Též považuji za nutné upozornit, že konzumací červené řepy dochází často k obarvení stolice a moči do červena. Kdo toto neví, může se zaleknout, ale je to jen vylučování nevstřebaného barviva a nemusíme být nijak znepokojeni tímto stavem. Trvá pouze po dobu konzumace a vyloučení z těla a není známkou nemoci. Spíš dobré funkčnosti ledvin a trávení.
Při samotné dietě s červenou řepou se mohou vyvolat reakce jako jsou migrény, pálení či příznaky rýmy apod. Je to jen projev očisty organizmu. Samotnou dietou zde míním, že se „vrhnete“ :-) jen na šťávy z řepy, vařenou řepu v podobě kaší či studenou jako saláty, a k tomu třeba jen přílohu vařenou rýži a nejíte nic jiného…
To je sice velice dobrá detoxikace, ale může při zanešeném organizmu vyvolat očistné stavy, které jsou pak doprovázeny zmíněnými reakcemi našeho těla.

Proto by nemocní lidé měli začínat s jejím příjmem opatrně a dávky pokrmů z ní připravených zvyšovat postupně. Je lepší ji do jídelníčku zařadit jako jedno jídlo nebo přílohu v podobě salátu, to zůstanou projevy očisty bez bolestného doprovodu.
Zdroj: http://www.varimezdrave.cz